Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.
Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.
Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.
Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Letovice
Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.
Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Louka
Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Svitávka
Malou vilu nechal postavit v r. 1906 velkotovárník Alfred Löw-Beer podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho. Do r. 1939 ve vile žil Alfredův syn Max Löw-Beer s rodinou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.