Turistické cíle v okolí obce Bělá nad Svitavou

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1893. Stojí před kostelem. Původně stálo u fary, která byla zbourána. Na sloupu sousoší reliéf svaté Rodiny.

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Vodárna z roku 1913. Technická součást areálu sanatoria. Vedl odtud vodovod k hlavní budově. Drobná stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Romanticky pojaté průčelí z kamenných kvádrů. Stavba ovlivněná doznívajícím historismem. Nyní již jako vodárna neslouží. Veřejnosti nepřístupná.

Dědičná štola v tzv. Horníčkově stráni, po pravé straně silnice vedoucí do Víru. Patrně již středověkého stáří, doložena v 17. století. Ve stráni nad štolou jsou pozůstatky zasutých úklonných šachtic středověkého stáří.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

První zmínka o dvoru na Pastvisku pochází z r. 1371. V r. 1627 nechal Václav ze Zástřizl dvůr postavit znovu. Součástí stavby je i kaple sv. Huberta. V současnosti areál slouží jako hotel a restaurace s názvem Sudický dvůr.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Fridrich ze Schönburgu měl v r.1281 na Třebové Konráda, což je první zpráva o hradu. Hrad se spolu s městem znovu uvádí v r.1346 a r.1365, kdy je Jindřich z Lipé prodal J. Jindřichovi. Ze zbytků got. hradu je dobře dochovaný reliéf opevnění.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.