hrad Siedlęcin

Celkový pohled na severovýchodní nároží přes zbytek vodního příkopu

© iV 5. 5. 2007

Jedinou dochovanou stavbou hradu je hranolový zděný donjon o rozměrech 15 x 20,2 metru, 22 metrů vysoký, v přízemí je síla zdi 2,8 metru. Věž má šest podlaží a je zakončena valbovou střechou. Patu věže těsně obíhala až 4 metry vysoká hradba, která byla snesena v roce 1840. K opevnění patřil také částečně zachovaný zavodněný příkop. Nad dvoudílným sklepem se nacházejí plochostropá podlaží, jejichž stropy leží na ústupcích zdiva, přístupná po dřevěných schodištích. Ostění původních oken pochází ze 14. století, další okna přibyla po roce 1575. Tehdy věž vyhořela – stropní trámy 1., 2. a 3. patra nesou stopy požáru. Čtyři prevety jsou situovány na severní a východní stranu věže. Dnešní přístup do hradu je přes budovu usedlosti a malý dvorek. Do přízemí, které je asi 2 metry nad dnešním terénem, se vchází po schodech zakončených hrotitým portálem. Je rozdělené příčkou na dvě místnosti a původně bylo zřejmě osvětleno střílnovými okénky – dnes…  číst dále

Podle dendrochronologických rozborů stropních trámů byl hrad, dnes přezdívaný „rytířská věž“, vybudován krátce po roce 1314. Bylo to jedno z hlavních sídel knížete Henryka I. Javorského. První zmínka o něm pochází z roku 1368, kdy jej vdova po Bolku II. prodává rytíři a svídnickému dvořanínovi Jenchinu von Redern. Později se v jeho vlastnictví vystřídali Schellendorfové, Wesinové, Zedlitzové, Nimptschové a Schaffgotschové. V roce 1575 věž vyhořela, od 18. století byla využívána jako špýchar. Sál v druhém patře je vyzdoben nástěnnými malbami technikou al secco a zřejmě pocházejí ze 40. let 14. století a jejich iniciátorem byl s největší pravděpodobností javorský kníže Henryk I. Za Redernů byl podniknut pokus o jejich dokončení. Fresky byly objeveny v roce 1888 a několikrát byly konzervovány. Poprvé ještě v průběhu 19. století, naposledy v roce 1969.

Půdorys místa

Celkový půdorys i s barokní usedlostí na jihu
© Eugeniusz Rachwalski