
Jedinou dochovanou stavbou hradu je hranolový zděný donjon o rozměrech 15 x 20,2 metru, 22 metrů vysoký, v přízemí je síla zdi 2,8 metru. Věž má šest podlaží a je zakončena valbovou střechou. Patu věže těsně obíhala až 4 metry vysoká hradba, která byla snesena v roce 1840. K opevnění patřil také částečně zachovaný zavodněný příkop. Nad dvoudílným sklepem se nacházejí plochostropá podlaží, jejichž stropy leží na ústupcích zdiva, přístupná po dřevěných schodištích. Ostění původních oken pochází ze 14. století, další okna přibyla po roce 1575. Tehdy věž vyhořela – stropní trámy 1., 2. a 3. patra nesou stopy požáru. Čtyři prevety jsou situovány na severní a východní stranu věže. Dnešní přístup do hradu je přes budovu usedlosti a malý dvorek. Do přízemí, které je asi 2 metry nad dnešním terénem, se vchází po schodech zakončených hrotitým portálem. Je rozdělené příčkou na dvě místnosti a původně bylo zřejmě osvětleno střílnovými okénky – dnes… číst dále
Podle dendrochronologických rozborů stropních trámů byl hrad, dnes přezdívaný „rytířská věž“, vybudován krátce po roce 1314. Bylo to jedno z hlavních sídel knížete Henryka I. Javorského. První zmínka o něm pochází z roku 1368, kdy jej vdova po Bolku II. prodává rytíři a svídnickému dvořanínovi Jenchinu von Redern. Později se v jeho vlastnictví vystřídali Schellendorfové, Wesinové, Zedlitzové, Nimptschové a Schaffgotschové. V roce 1575 věž vyhořela, od 18. století byla využívána jako špýchar. Sál v druhém patře je vyzdoben nástěnnými malbami technikou al secco a zřejmě pocházejí ze 40. let 14. století a jejich iniciátorem byl s největší pravděpodobností javorský kníže Henryk I. Za Redernů byl podniknut pokus o jejich dokončení. Fresky byly objeveny v roce 1888 a několikrát byly konzervovány. Poprvé ještě v průběhu 19. století, naposledy v roce 1969.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.