Bergfrit s vyhlídkou
© iV 4. 5. 2007
Dispozice knížecího hradu byly trojdílné. Na vrcholku kopce je rozměrné jádro, na severu přiléhá malé předhradí, ještě níže na sever je pak předhradí velké. Další hrazená plocha snad přiléhala k jádru i na jihovýchodě, kudy také zřejmě vedla přístupová cesta. Podle provedených výzkumů byl už od 10. století osídlen prostor jihozápadně od hradu. Samotný kamenný hrad byl postaven na nejvyšším místě, který byl nejprve výškově sjednocen násypem. Zde pak byly vybudovány románské stavby. Na jižním výběžku stála šestiboká věž, částečně vystupující před hmotu hradby, o straně 6,7 metru s pískovcem armovanými nárožími. Severně od ní stála orientovaná kaple a obdélný palác z kvádříkového zdiva – jde o nejstarší dochovaný kamenný palác ve Slezsku o kosodélném půdorysu 7,5x10,5 metru s 1,1–1,8 silnými zdmi. Jeho západní stěna stojí na oblouku nad dvěma skalními výchozy. Vstup do plochostropého přízemí z nádvoří je ve východní stěně. Přízemí bylo… číst dále
Už v roce 1155 je v papežské listině zmíněno kastelánské hradisko "castrum Valan". Stavba wleńského kamenného hradu je připisována Henryku I. Bradatému počátkem 13. století (nebo už jeho předchůdcům). K roku 1224 je písemně doložena existence hradní kaple. Výslovně je wleńská kastelánie uváděna v roce 1245. Piastowská knížata používala hrad jako vězení pro své politické odpůrce. Také tento hrad po jejich vymření získal český král, který jej pak propůjčoval jako léno místní šlechtě. V letech 1377–91 provedl významnou přestavbu (podle dochovaných účtů) purkrabí Tymon von Colditz. Pozdně gotickou přestavbu provedli von Zedlitzové v roce 1465. Renesanční přestavbu v letech 1567–1574 provedl pro Sebastiana von Zedlitz-Neukirch stavitel Jerzy Włoch. V roce 1642 byl hrad opraven z iniciativy Christopha von Redern. Za třicetileté války byl v letech 1645 a 1646 dobýván. Nakonec byl císařským maršálkem Raimundem de Montecuccoli vyhozen do… číst dále
|
Přihlášení |
