Wleński Gródek

Další hrazená plocha snad přiléhala k jádru i na jihovýchodě, kudy také zřejmě vedla přístupová cesta. Podle provedených výzkumů byl už od 10. století osídlen prostor jihozápadně od hradu. Samotný kamenný hrad byl postaven na nejvyšším místě, který byl nejprve výškově sjednocen násypem. Zde pak byly vybudovány románské stavby. Na jižním výběžku stála šestiboká věž, částečně vystupující před hmotu hradby, o straně 6,7 metru s pískovcem armovanými nárožími. Severně od ní stála orientovaná kaple a obdélný palác z kvádříkového zdiva – jde o nejstarší dochovaný kamenný palác ve Slezsku o kosodélném půdorysu 7,5x10,5 metru s 1,1–1,8 silnými zdmi. Jeho západní stěna stojí na oblouku nad dvěma skalními výchozy. Vstup do plochostropého přízemí z nádvoří je ve východní stěně. Přízemí bylo osvětleno úzkými okénky od západu, zbytek okénka je i v jižní stěně. Hlavní obytný prostor byl zřejmě v patře – snad právě tady podle legendy hodovala sv. Jadwiga, majitelka wleńské kastelánie. Valenou klenbou bylo přízemí vybaveno při přestavbě na konci 14. století, v jihozápadním rohu byl v této době také umístěn hypokaust (centrální otopné zařízení), obsluhovaný zvenčí z prostoru mezi palácem a kaplí. Budova kaple je čtvercová s půlválcovou apsidou a malým presbytářem, postavená z lomového kamene a s pískovcem armovanými nárožími. Přesný průběh románské fortifikace není známý. Koncem 14. století byla šestiboká věž částečně snesena a ponechán byl pouze její jižní štít vystupující z hradby. Nahradil ji mohutný válcový bergfrit, posunutý k severu až za obvodobou hradbu, o průměru 12 metrů a síle zdi 3 metry, postavený z lomového kamene. Postavena byla zřejmě i nová obvodová hradba s branou na severovýchodě. V druhé fázi této přestavby došlo k rozšíření obytných prostor hradu – vznikla souvislá dvoukřídlá palácová dispozice. První byla postavena nejméně dvoupatrová čtvercová budova v severovýchodním nároží (vedle brány) s valeně klenutým přízemím, která byla zanedlouho poté propojena další zástavbou s původním románským palácem. Nakonec bylo postaveno další nejméně dvoupatrové křídlo přiléhající k východní hradbě. Přízemí této části paláce bylo klenuté (hospodářské zázemí), v patře byl zřejmě velký sál se dvěma komorami na severu přístupný částečně dochovaným kamenným točitým schodištěm. Také tato stavba byla vybavena hypokaustem. Při západní hradbě byla vybudována tzv. Kinderstube – dochovalo se sdružené gotické okno. V této době také zřejmě vzniklo hrazené předhradí. Kuchyně, podle dochované výlevky, stávala mezi Kinderstube a bergfritem – vestavěna byla ale až v 16. století. Někdy mezi květny v roce 2005 a 2007 došlo k částečnému sesuvu hradeb a reliktů staveb na západní straně jádra hradu..

století (nebo už jeho předchůdcům). K roku 1224 je písemně doložena existence hradní kaple. Výslovně je wleńská kastelánie uváděna v roce 1245. Piastowská knížata používala hrad jako vězení pro své politické odpůrce. Také tento hrad po jejich vymření získal český král, který jej pak propůjčoval jako léno místní šlechtě. V letech 1377–91 provedl významnou přestavbu (podle dochovaných účtů) purkrabí Tymon von Colditz. Pozdně gotickou přestavbu provedli von Zedlitzové v roce 1465. Renesanční přestavbu v letech 1567–1574 provedl pro Sebastiana von Zedlitz-Neukirch stavitel Jerzy Włoch. V roce 1642 byl hrad opraven z iniciativy Christopha von Redern. Za třicetileté války byl v letech 1645 a 1646 dobýván. Nakonec byl císařským maršálkem Raimundem de Montecuccoli vyhozen do povětří a nahradil ho nový zámek postavený v roce 1563 Adamem von Kaulhaus..