Zahrada potěšení v Kroměříži: Ukrývá sbírku přes sto let starých kamélií
15. prosinec 2019 | Jana Dvořáková 1.5 min
Roku 1664 se stal kroměřížským biskupem Karel II. z Liechtensteinu-Castelkorna, jenž se rozhodl zdejší zámek, poničený za třicetileté války, přestavět na honosnou rezidenci, která by opět mohla plnit roli důstojného biskupského sídla a správního centra.
Barokní komplex
Aktivity preláta však byly mnohem rozsáhlejší a ve městě postupně vyrůstalo ještě několik dalších staveb, které dohromady tvořily nádherný barokní komplex, dnes díky své jedinečnosti zapsaný na seznamu UNESCO.
Květná zahrada
Součástí areálu se stala také Květná zahrada, která byla zamýšlena jako Lustgarten čili Zahrada potěšení a libosti pro kroměřížské duchovní a tuto roli hrála až do čtyřicátých let 19. století, kdy byla prvně zpřístupněna veřejnosti.
Zároveň se ale stala výstižným příkladem přelomové fáze evropského zahradního umění. V její podobě se totiž harmonicky snoubí starší renesanční pojetí, jaké můžeme spatřit například u italských vil d´Este v Tivoli a Doria Pamphili v Římě, s novým prostorovým cítěním nastupujícího francouzského klasicismu představovaným třeba zahradami ve Versailles a zde reprezentovaným především formou tvarované vegetace.
První fáze výstavby zahrady proběhla v letech 1665 – 1675 a druhá v osmdesátých letech 17. století. Zpočátku řídil práce italský architekt Filiberto Lucchese a po jeho smrti pokračoval jeho spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla.
K největším zajímavostem Květné zahrady patří sbírka přes sto let starých kamélií, neobvyklých rostlin pocházejících z východní Asie, kde odnepaměti hrají důležitou roli v kulturách tamních národů. Jejich zvláštností je zejména doba květu v zimním období, což láká k návštěvě Květné zahrady nemalé množství návštěvníků i v chladnější části roku.
Autor: Jana Dvořáková
