Za výhledy do okolí české hranice – Havran v Českém lese

Pohoří zvané Český les navazuje u Všerubského průsmyku na Šumavu a dál lemuje severozápadním směrem česko-německou hranici v délce asi 80 km až k Chebské pánvi, kde z Německa do Čech přitéká řeka Odrava, německy zvaná Wondreb. Ta na českém území napájí vodní nádrž Jesenice a poté ústí zprava do Ohře.

Český les na Šumavu navazuje a je jí také podobný. Jeho vrcholky jsou však průměrně o 300 až 500 metrů nižší. Jen dva z nich převyšují tisícimetrovou hranici a oba jsou na české straně. Je to známý Čerchov (1042 m n. m.) a sousední vrch nazývaný Na skalce (1008 m n. m.). Na české straně však leží jen menší část pohoří. Ta větší je v Bavorsku, kde se nazývá Oberpfälzer Wald, tedy Hornofalcký les.

Pro Český les jsou typické ploché hřbety a široká mělká údolí s občasně vystupujícími suky a hřbety poznamenanými zvětráváním a erozí. Pohoří je tvořeno převážně rulami, méně se tu vyskytují granity. Východní svahy jsou z důvodu výskytu zlomových linií příkřejší.

Na české straně byla v roce 2005 zřízena Chráněná krajinná oblast Český les, kromě níž je tu ještě několik menších chráněných území. Lesní porosty zaujímající většinu plochy jsou tvořeny převážně smrkovými monokulturami, původní jedlobučiny se dochovaly pouze výjimečně. Na německé straně se nacházejí dva národní parky, zvané Naturpark Oberpfälzer Wald a Naturpark Nördlicher Oberpfälzer Wald.

Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 připadl celý Český les Německé říši, protože i na české straně hranice žilo převážně německé obyvatelstvo, které bylo po skončení války donuceno své domovy trvale opustit. Do oblasti pak přicházeli dosídlenci z Československa nebo z ukrajinské Volyně a Rusíni z Rumunska. Desítky vyprázdněných obcí v pohraničním pásmu byly v 50. letech 20. století zbourány nebo nechány ladem. Opuštěnost krajiny zvýšila železná opona, spuštěná na česko-německou hranici a pečlivě střežená pohraniční stráží.

Český les se jako pohoří dělí na několik podcelků. Podcelku zvanému Přimdský les vévodí nadmořskou výškou 895 metrů vrch Havran, německy zvaný Rabenberg. Jeho vrchol se nachází vzdušnou čarou jen asi 300 metrů od hraniční čáry a ze tří čtvrtin umožňuje pohled na území Bavorska. Proto se stal velmi důležitým strategickým bodem pro armádu. Již v roce 1963 byla na tomto odlehlém místě postavena první vojenská věž pro radiotechnický průzkum, tj. pro sledování radarů nebo navigačních systémů letadel tehdejších západních armád. Šlo o dřevěnou konstrukci, která byla v průběhu let 1967–1972 postupně nahrazena 46 metrů vysokou hláskou. Byla to cca 25 metrů vysoká ocelová konstrukce s dřevěnou nástavbou a anténami. Věž měla jedenáct pater, vlastní kuchyň, kotelnu a při výpadku elektrické sítě hlásku napájely elektrocentrály. Svému účelu sloužila až do konce 80. let. Tehdy byla odstraněna dřevěná nástavba a zbytek věže provizorně zastřešen. V roce 1992 však armáda Havran opustila. Od té doby volně přístupný objekt jen těžko odolával klimatickým podmínkám a vandalům.

Protože se pro objekt nenašlo další využití a nezdařil se ani jeho prodej nebo převod, rozhodla se armáda zchátralou věž zbourat. Situace si na podzim roku 2009 povšimli členové občanského sdružení „Klub vojenské historie a sportů Tachov“, které bylo založeno jen o rok dříve. Ti se v červenci 2011 dohodli na převodu areálu do svého majetku a v roce 2013 nechali věž opravit. Projekt na úpravu hlásky připravil Ing. arch. Václav Ulč ze společnosti AVE architekt, a.s. z Plzně. Jeho realizace se ujala plzeňská firma Stavmonta, spol. s r.o.

Během oprav byly odstraněny krycí eternitové desky, množství skelné vaty a traverzy. Zůstala pouze nosná konstrukce, na kterou se nastavovala jednotlivá schodiště, patra a zcela nově vyhlídkový ochoz. Ze sedmipatrové konstrukce o čtvercovém půdorysu a váze 65 tun vznikla nová rozhledna o výšce 30 m, na jejíž vyhlídkovou plošinu ve výši 24,5 metru vede 127 schodů. Byla dokončena roku 2014 a od té doby je volně přístupná veřejnosti.

Vyhlídkový ochoz umožňuje neomezený kruhový výhled především na německé území, na němž lze za dobrého počasí vidět i Alpy. Pohledu k jihu dominuje v popředí zřícenina hradu. Jsou to zbytky původně románského hradu Flossenbürg. Po třicetileté válce byl opuštěn a změnil se v ruiny. Pod ním leží stejnojmenná obec, která se zapsala do dějin ještě jinak. Na jejím východním okraji byl totiž v letech 1938-1945 zřízen nacistický koncentrační tábor, kterým prošlo na 100 000 vězňů, z nichž řada pocházela i z Československa. Nyní je tam památník.

Na české straně lze z rozhledny vidět kromě vrcholků Českého lesa také Šumavu a Slavkovský les. Věž rozhledny je v sousedství doplněna úsekem dvojitého plotu s ostnatým drátem a společně tak představují malý památník někdejší železné opony.

Rozhledna na Havranu stojí na velmi odlehlém místě. Na české straně je nejbližší obcí Lesná, z níž vede přístupová trasa po turistických značkách dlouhá 12 km. Nejkratší přístup z české strany vede z osady Stará Knížecí Huť, která je součástí Lesné a žije v ní méně než deset obyvatel. Je to také nejbližší místo, kde mohou motoristé zaparkovat. Výstup odtud měří 6 km při převýšení 250 metrů. I čeští turisté proto spíše využívají kratšího výstupu z německé strany, a to z parkoviště Silberhütte při silnici Bärnau-Altglashütte-Flossenbürg, který je dlouhý jen 2,5 km. Parkoviště je placené, v letní sezóně parkování stojí 2 €, v zimě pak 3 €.

Na Havranu je úžasná především jeho poloha. Díky odlehlosti a především nedostupnosti dopravními prostředky je stále místem, kde nepotkáte příliš mnoho lidí a tak si lze nerušeně užívat nádheru okolní přírody. Okolí Havranu je také ideálním místem pro cyklisty. Na německé i české straně je tu hustá síť cyklostezek. Na české straně zdejší krajina připomíná již jen drobnými náznaky kdysi hojné osídlení. Dodnes tu lze vidět množství pozůstatků po zaniklých obcích. Mezi stromy pod vrstvou mechu se nacházejí nejen základy, ale i sklepy kamenných domů, skláren a celých vsí.

 

Použité zdroje: