Za výhledy do okolí české hranice – Ruprechtický Špičák

Javoří hory zná jen málokdo. Ostatně je to pohoří nevelké a zasahuje jen zčásti do odlehlého koutu severovýchodních Čech. Je to vlastně hřeben dlouhý 17 km, který tvoří přirozenou hranici Čech s Kladskem a Slezskem, později Pruskem a sjednoceným Německem. V současnosti po jejich hřebenu prochází hranice s Polskem.

Javoří hory shlížejí na českou stranu do kotliny, kterou od jihu k severu protíná řeka Stěnava a kterou od 13. století kolonizovali a zušlechťovali benediktinští mniši z kláštera v Břevnově u Prahy. Ti tu založili nejprve proboštství a později opatství broumovské. Okolní vsi v barokní době poseli kostely a kostelíky, které projektovali a stavěli otec a syn Dientzenhoferovi a jejichž krásu se poslední doba snaží zachránit.

Javoří hory, které jsou sopečného původu, jsou v sousedním Polsku nazývány Góry Suche (předtím to byly německy Heildelgebirge). Jsou pokládány za součást rozsáhlejšího celku Kamenné hory (Góry Kamienne), jehož západní část Góry Krucze také zasahuje do Čech jako hřeben Vraních hor s dominantním Královeckým Špičákem (881 m n. m.).

Celá česká část pohoří patří do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, polská část pak do oblasti zvané Park Krajobrazowy Sudetów Wałbrzyskich.

Nejvyšším vrcholem Javořích hor na českém území je Ruprechtický Špičák (880 m n. m.), dříve zvaný německy Ruppersdorfer Spitzberg. Rozkládá se nad vsí Ruprechtice, která je nyní částí města Meziměstí. V současnosti tu žije asi 250 obyvatel, před 2. světovou válkou jich bylo o tisíc více. Obě strany hranice však byly postiženy vysídlením německých obyvatel, které se nepodařilo plně nahradit.

Atraktivní vrchol Ruprechtického Špičáku byl místem, kde měla Lesní správa Broumov již od roku 1999 v úmyslu vybudovat dřevěnou vyhlídkovou věž. Záměr však ztroskotal, jak to bývá obvyklé, na nedostatku financí. Řešení se našlo v okamžiku, kdy vznikla potřeba na tomtéž místě postavit vysílač mobilního operátora. Brzy došlo k dohodě a na vrcholu Ruprechtického Špičáku asi 50 m od hraniční čáry začala koncem roku 2000 vyrůstat kovová konstrukce s anténami, která měla zároveň plnit funkci rozhledny. Věž je vysoká 30 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 22 metrů vede 100 schodů. Pro veřejnost se rozhledna otevřela v září 2002 a od té doby je volně přístupná. Protože v roce 2007 byl vrchol z velké části ještě odlesněn, výhled do kraje dnes nabízí i přístupová cesta pod rozhlednou. Zajímavostí může být skutečnost, že téměř totožná rozhledna se nachází také na vrchu Val východně nad městem Králíky.

Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku je dostupná pouze pěšky po značených cestách. Z Ruprechtic od kostela sem vede žlutá značka (5,5 km), motoristé mohou dojet až na horní konec vsi k odstavné ploše, odkud zbývá dojít už jen 2,5 km. Stoupání k vrcholu je však značně příkré. K rozhledně vede také hřebenová modrá značka od vlakového nádraží v Meziměstí (8 km) nebo z opačné strany z Janoviček (8 km), příp. až z Broumova (17 km).

Při značené cestě z Janoviček do Broumova se na státní hranici poblíž Červené hory nachází tzv. Třípanský kámen z roku 1732, který byl postaven na styku hranic tří historických území. Výška tohoto pískovcového monolitu dosahuje dvou metrů. Na tento kámen nechali tehdejší majitelé panství vytesat své erby a iniciály. Otmar, opat broumovského panství, měl iniciály OAB (Otmar Abbas Braunensis), Josef Baron von Stilfried, majitel Kladského panství, měl iniciály JBVS a Max Graf von Hochberg, majitel dolnoslezského panství, měl iniciály MGVH.

K rozhledně na Ruprechtickém Špičáku lze vystoupit také z polského území. Z obce Łomnica je to po značených cestách 6 km.

Rozhledna poskytuje nádherný výhled na celé panorama Broumovska a Krkonoš, na pásmo Javořích hor s polskými Sovími horami a na Orlické hory. Z rozhledny lze vidět Broumovské stěny, stolovou horu Ostaš, Orlické hory, pověstmi opředený Turov nebo masiv Adršpašsko-teplických skal, na polském území zejména Hejšovinu (Szczeliniec) nebo část hory Bor (Skalniak). Za dobré viditelnosti lze dohlédnout i na Vraní hory a Rýchory.

Javoří hory se rozkládají zčásti také na polské straně. Je tu i jejich nejvyšší vrchol. Jmenuje se Waligóra (dříve německy Heildelberg) a dosahuje výšky 934 m n. m. Od Ruprechtického Špičáku je vzdálen 3,5 km po značených cestách. Masív Waligóry tvoří podélně protáhlý hřeben dlouhý několik stovek metrů, s mírným jižním svahem a velmi strmými ostatními úbočími. Jeho vrchol je sice označen, ale tato hora není turisticky tak atraktivní, protože je porostlá lesem a poskytuje jen dílčí výhledy. Pohled z vyhlídkové plošiny rozhledny na Ruprechtickém Špičáku nemá tak v Javořích horách konkurenci.

 

Použité zdroje: