Pomník Mistra Jana Husa v Jičíně na Husově třídě

Uprostřed pěší zóny na jičínské Husově třídě se nachází nenápadný pomník Mistra Jana Husa, po kterém je také ulice pojmenována. Toto zobrazení Jana Husa je však spíše romantickou, či vlastně protestanskou a poměrně zobecněnou představou jeho podoby.

Pomník M. Jana Husa
Pomník M. Jana Husa (Autor: © Dana Kaiserová 8/2023)

Pomník se sochou Jana Husa

Husova ulice je jednou z hlavních tepen, která protíná město. Většina ulice je pěší zónou a nejezdí sem auta. Právě zhruba uprostřed této ulice se nachází pomník Mistra Jana Husa. Pomník je složen z jednoduchého kamenného podstavce, na němž stojí socha Jana Husa v životní velikosti. Je vytesaná z pískovce a jejím autorem je novopacký kamenosochař Antonín Sucharda. Jan Hus má typický postoj kazatele, oděný je do taláru s širokým límcem a rukávy, dívá se k nebi a pravou ruku zdvihá mírně vzhůru, v levé ruce pak drží Bibli. Na hlavě má baret, který zakrývá delší kudrnaté vlasy, tvář má porostlou plnovousem. Na přední straně kamenného podstavce je vytesaný a zlatým písmem provedený nápis "Vděčné památce Mistra Jana Husa občanstvo Jičínské 1872", v horní části piedestalu je podpis autora Antonína Suchardy. Toto zobrazení Mistra Jana je však spíše romantickou, či vlastně protestanskou a poměrně zobecněnou představou jeho podoby. V té době kněží vousy nenosili. Jelikož Jan Hus byl zcela jistě dobrým knězem i křesťanem, tento zvyk určitě dodržoval. I na několika málo dochovaných kresbách z té doby je zobrazován jako muž menší otylé postavy bez vousů. Nejautentičtější jsou asi obrázky z Kostnické kroniky, kterou v letech 1423-1433 psal kostnický písař a očitý svědek Husova procesu Ullrich von Richenthal.

Umístění pomníku
Umístění pomníku Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Unikátnost pomníku

Jak text nápisu na pomníku udává, socha pochází z roku 1872 a toto datum ho činí velmi zajímavým, neboť jde o první pomník našemu kazateli v Českých zemích. Záměrně udáváme v Českých zemích, neboť kupodivu v Německu měl Jan Hus, považovaný za Lutherova předchůdce, pomník daleko dříve. I když celkově docházelo v druhé polovině 19. století k národnímu uvědomění, přesto Rakousko-uherská monarchie, skrze její státní aparát, velmi nerada povolovala podobné instalace jakýchkoli národních symbolů. 

Podíl na stavbě pomníku

Velký podíl na výstavbě pomníku má advokát JUDr. František Lohař, který byl ve své době aktivním činitelem jičínského společenského a kulturního života. Jeho přičiněním bylo v roce 1871 ustanoveno družstvo, v jehož popředí stál tento muž jako předseda. Jednatelem družstva se stal další známý jičínský rodák, vlastenecký kněz a od roku 1873 jičínský děkan Josef Šturma. Celý výbor družstva se scházel v hostinci U Lva a snažil se sehnat peníze a podporu na výstavbu pomníku. Město Jičín na pomník přispělo pouze malou částkou 20 zlatých, a tak byl výběr celé částky závislý pouze na občanské sbírce. Přispět na výstavbu pomníku bylo možno denně v advokátní kanceláři pana Dr. Lohaře v domě čp. 103. Sbírky probíhaly také v početných jičínských hostincích či při různých zájmových, společenských a kulturních akcích. Jako příklad a zajímavost bývá uváděno vrtání artézské studny v cukrovaru, při kterém bylo od pozorovatelů vybíráno vstupné na Husův pomník. Vybrat peníze se podařilo zakrátko, a tak bylo možné přistoupit k realizaci takovým způsobem, aby slavnostní odhalení pomníku vyšlo na 457. výročí Husova upálení.

Instalace pomníku

Výbor vybral místo pro umístění sochy, a to v jižní části Husovy třídy, dříve to byla ulice Hradecká. Pomník byl umístěn před zahradou jičínského notáře a advokáta JUDr. Josefa Heindla, později zde byl vystavěn dům nábytku či nábytková tržnice a na místě zahrady byla vybudována Občanská záložna, dnešní poliklinika. V té době však zde byla důležitá křižovatka dvou cest, novopacké silnice, která vedla ve stopě dnešní Husovy třídy, a bydžovské silnice, dnešní Jungmannova ulice. Bydžovská silnice mezi několika skromnými domky se zahrádkami klesala úvozem s hlubokými příkopy jižním směrem. Jelikož příkopy odváděly větší část splašků z dnešní Husovy ulice, musel být příkop před zahradou pana Dr. Heindla překryt kamennými deskami a částečně zavezen, čímž zde vznikl vhodný prostor pro důstojné umístění pomníku našeho kazatele. V pozdním odpoledni v den výročí Husovy smrti, 6. července 1872, byla jičínskými ochotníky sehrána divadelní hra od Josefa Kajetána Tyla "Jan Hus". Druhý den, 7. července 1872 v 16 hodin odpoledne pak byl pomník slavnostně odhalen, za účasti velkého množství místních i přespolních občanů a mnoha významných jičínských sdružení a spolků. Příkladem zúčastněných spolků jsou Občanská beseda, Řemeslnická beseda, Sokol, Hasičská jednota, Zpěvácký spolek či Jičínští nosiči. Z venkova byla vypravena krojovaná selská jízda doprovázená hudbou. Byla dokonce vyražena a prodávána i malá pamětní mince s Husovou podobiznou na líci a nápisem "Památka na odhalení sochy Jana Husa v Jičíně 7. 7. 1872" na rubu. Předseda družstva Dr. František Lohař při slavnostním odhalení vedl dlouhou řeč, ve které zdůraznil hlavně Husův význam národnímu uvědomění. Poté se slavnost přesunula do jičínské lipové aleje, kde se společnost do noci bavila zpěvem národních písní a hudbou. Každý rok se pravidelně v předvečer dne Husova upálení konala u pomníku setkání, manifestující národní uvědomění. V tehdejší době nešlo o žádné oficiální oslavy, ale i tak se vždy sešlo u pomníku mnoho účastníků. V té době býval pomník doplněn o dva stožáry, na kterých vlály národní červenobílé prapory a účastníci s přibývající tmou zapalovali svíčky či rozdělávali ohně. Každý další rok se pak chodilo k pomníku oficiálně ve slavnostním průvodu Valdickou bránou z náměstí od tehdejší radnice. V čele průvodu vždy kráčel starosta Jičína společně s městskou radou, u pomníku se vedly dlouhé projevy a zpívaly národní písně, doplňkově se pak v sálech místních hostinců konaly besedy a přednášky o Mistru Janu Husovi. Později v roce 1906 byla na místě domku a zahrady Dr. Heindla vybudována honosná budova Obecní záložny, dnešní Poliklinika Jičín, a tak byla socha vždy posouvána a natáčena, aby její poloha odpovídala architektonickému řešení ulice. Velkým prohřeškem proti městské architektuře byla výstavba Kloboučkova činžovního domu, dnes banka ČSOB, který nesmyslně zasahuje do Husovy třídy a zcela narušuje její koncepci. Socha Jana Husa tedy nemůže symbolicky hledět k centru města, neboť dům výhled ulicí k centru zakrývá. V roce 1958 byl celý pomník prohlášen za kulturní památku. Novodobě se pomník se sochou dočkal několika oprav, v roce 1991 provedla jeho restaurování firma John – Nosek z Hořic a v létě roku 2008 byla socha očištěna a byla také provedena údržba nápisu zlacením.

Použité zdroje:

  • Interregion.cz
  • Wikipedia.org
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici II.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti státní hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Špičák a Ostrý neboli Osser
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici I.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Stádlecký řetězový most. Kuriozita, která nemá obdoby
Most se zaslouženě stal národní kulturní památkou. Je to jediný dochovaný řetězový empírový most v ČR. Jenže to není vše, co tento most činí výjimečným. Původně nestál na...

Za výhledy do okolí české hranice – Čerchov a kraj pod ním
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Čarták a Miloňová
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Poledník
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Příběhy a osobnosti Vyšehradu – Popelka z akcízu
Bylo nebylo, byl jeden (Vyše)hrad a na tom (Vyše)hradě byl domeček a v tom domečku bydlela Popelka. Se svojí jmenovkyní z pohádky Boženy Němcové toho měla hodně společného. I jí...

Za výhledy do okolí české hranice – Velká Čantoryje neboli Czantoria
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Hvozd neboli Hochwald
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...