Bývalá Pacltova huť a šperkařská škola v Turnově

Škola se šperkařskou tradicí

Odborná škola pro broušení a zasazování drahých kamenů byla v Turnově založena v roce 1884 k výchově mladých odborníků pro zdejší průmysl zpracování drahokamů a zlatnictví. Na rozdíl od odborných škol v německy mluvícím pohraničí, byla českou institucí. Škola, jedinečná úzkou spoluprací brusičů a rytců drahokamů se zlatníky a stříbrníky, brzy dosáhla evropského věhlasu a ocenění na světových výstavách, například v St. Louis v roce 1904 nebo v Paříži v letech 1925 a 1937. K broušení a řezání drahokamů a zlatnictví postupně přibylo v roce 1937 stříbrnictví a postupně další specializace. Dnes se tu domácí i zahraniční studenti vzdělávají také v oborech rytí a odlévání kovů, v uměleckém kovářství a zámečnictví nebo, v rámci vyššího odborného studia, restaurováním kovů. Od 50. let 20. století tu vznikala řada insignií a sportovních cen. V letech 1966-1967 zde byla vytvořena kopie Svatováclavské koruny, v roce 1992 pak korunka pro kopii Pražského Jezulátka do Sevilly. Kovolitecké oddělení školy se podílelo na výbavě restaurovaných interiérů Obecního domu v Praze. V roce 2009 škola navrhovala a vyráběla korunky pro Českou Miss. Nejlepší individuální práce učitelů a studentů školy od konce 19. století po současnost jsou vystaveny v expozicích Muzea Českého ráje v Turnově.

Za hutí stojí SUPŠ a VOŠ Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Historie školy

Odborná škola pro úpravu drahokamů byla slavnostně otevřena 8. listopadu 1884 ředitelem Josefem Malinou, sochařem a cizelérem, absolventem vídeňské uměleckoprůmyslové školy. Ve školním roce 1885–86 byl k oboru broušení drahých kamenů otevřen druhý obor, kterým bylo zasazování drahokamů (zlatnictví). Ten úzce navazoval na činnost brusičské dílny. K významnému doplnění odborné výuky došlo v roce 1887–88, kdy byl otevřen samostatně obor rytí do drahokamů (glyptika). Odborným učitelem tohoto oboru byl jmenován Karel Zapp, přední osobnost tohoto uměleckého řemesla v Čechách. Výtvarný charakter školy osmdesátých a devadesátých let 19. století určovala dobová atmosféra historizmu, především novorenesance. O poměrně rychlé osvojení secesních výtvarných forem na přelomu 19. a 20. století se zasloužil nově ředitel a skvělý organizátor Josef Mašek. Za jeho působení dosáhla škola snad největšího uznání, a to i v mezinárodním měřítku. Po roce 1918 byla škola včleněna do celostátní sítě odborných škol pod názvem Státní odborná škola šperkařská v Turnově. Výtvarný názor v období mezi dvěma světovými válkami byl zpočátku poznamenán doznívající secesí. Postupně se formovaly ozvuky kubismu, funkcionalismu a především geometrizmu Art deco. Během 2. světové války byl otevřen další obor – rytí kovů. V poválečném období došlo v rámci jednotného školského sytému k reorganizaci výuky a od roku 1946 začalo být čtyřleté studium ukončováno maturitní zkouškou. V roce 1954 bylo ke stávajícím oborům přičleněno ještě umělecké kovářství a zámečnictví. Nejmladším oborem na SUPŠ je umělecké odlévání. Přes ideově zaměřené realizace padesátých let a ozvuky bruselské výstavy EXPO 58 v šedesátých letech, se tvarosloví posledních let utvářelo v kontextu soudobého mezinárodního výtvarného snažení. K významným pedagogům tohoto období patřili výtvarníci Vladimír Linka, Josef Bezemek a Alena Zetová, Miloš Šejna, zlatníci Jiří Belda a Jiří Chval. V roce 2001 byl na škole otevřen vyšší typ studia, VOŠ tříleté studium zakončený titulem DiS. Od roku 2004, ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou, byl otevřen čtyřletý bakalářský studijní program s názvem Konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.

Pacltova huť Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Bývalá Pacltova huť

Pacltova huť z konce 18. století je poslední z kompozičních hutí, které kdysi v Turnově a okolí vyráběly barevná skla, komponovaná z mnoha přísad tak, aby se barvou a leskem co nejvíce podobala přírodním drahokamům. Žhavé sklo pak mačkáři tvarovali ve formách a kamenáři je brousili a leštili stejně jako přírodní drahokamy. Podle legendy přinesli tajemství pálení kompozice z Benátek turnovští bratři Fišerové a výrobu zahájili v roce 1711. Prokazatelně se v Turnově skelná kompozice, to je olovnaté sklo v barvách drahých kamenů, pálila v letech 1785 až 1864 a pod názvem turnovské kameny či české brilianty putovaly do zlatnických center po celé Evropě. K mohutnému komínu je přilehlá malá pec, v níž se v uzavřených džbánech, aby nedocházelo k nežádoucí oxidaci chemikálií, řadu hodin tavilo sklo. To se pak žhavé mačkalo ve formičkách a kamenáři hrubé výlisky vybrousili a vyleštili. Nejstarší zachovaný recept na výrobu imitace chrysoprasu pochází z roku 1773 a na výrobu granátu z roku 1799. Huť je pojmenována po Antonínu Pacltovi, který ji provozoval do roku 1864. Se svými imitacemi se proslavil v Evropě i v Americe. Výstavní kolekce z let 1839-1858 slavila úspěchy ve Vídni, Londýně, New Yorku, Mnichově a Paříži. Pacltův bratr Čeněk byl světoběžník a prospektor. Účastnil se války Spojených států s Mexikem, hledal opály v Austrálii a diamanty v jižní Africe, kde také zemřel. V průběhu 19. století se kompoziční hutě přesunuly za dřevem do Jizerských hor a v Turnově po nich zbyl jen místní název Sklenařice. Poslední sklenařické domky ustoupily před rokem 1908 novostavbě šperkařské školy. 

Použité zdroje:

Galerie