Na vrchu Petříně stojí nejen rozhledna...
27. srpen 2025 | Dana Kaiserová 7.1 min | Výlety
Když se řekne Petřín, většina z nás si vybaví rozhlednu. Na vrcholu tohoto kopce je však mnohem více míst k vidění a navštívení. Kousek od rozhledny stojí hvězdárna. Je zde také zrcadlové bludiště, které ocení nejen děti. Nezapomínáme ani na kostelík a křížovou cestu.
Vrch Petřín
Vrch Petřín je 331 metrů vysoký kopec v centru Prahy. Jeho nejvyšší bod se nachází v areálu bašty sv. Vavřince. Skály, které na Petříně najdeme, jsou většinou z pískovce. Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Hora, Kopec či Vrch sv. Vavřince. Kronikář Kosmas píše o Petřínu jako o velmi skalnatém místě. Pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín. Do dějin Petřína výrazně zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště, které zde původně bylo, se přesunulo na Šibeniční vrch pod Vítkovem, do oblasti, které se dnes říká U Bulhara. Na Petříně se od nepaměti lámal kámen, konkrétně opuka. Z té se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od mnicha Sázavského, který zmiňuje, že ze zdejších kamenů dal opat Silvestr vydláždit Sázavský klášter.
Štefánikova hvězdárna
Na pražském Petříně se nachází ikonická Štefánikova hvězdárna. Významný se pro ni stal rok 2024, kdy sem byl navrácen, po dvouleté rekonstrukci v německé Jeně, historický dvojitý Zeissův astrograf z roku 1905. Současně došlo i k inovaci samotného pozorování. Návštěvníci mohou oblohu sledovat například elektronickým okulárem, který překonává světelné znečištění města a přibližuje vesmír ve výjimečné kvalitě. K připravovanému stému výročí hvězdárny v roce 2028 je v plánu dokončení nové technické budovy a další rozšíření expozic.
Před hvězdárnou stojí bronzová socha astronoma, politika a francouzsko-slovenského generála Milana Rastislava Štefánika, po kterém je hvězdárna pojmenována. Jedná se o kopií té, kterou v roce 1938 vytvořil sochař Bohumil Kafka pro Bratislavu. Tento model bratislavského pomníku byl v majetku Národní galerie a ležel mnoho let v depozitáři na hradě Pecka. Slavnostní odhalení pomníku pak pořádala v roce 1994 pražská Nadace Milana Rastislava Štefánika. Za Štefánikovou sochou si pozorný návštěvník nemůže nevšimnout slunečních hodin. Ukazují pravý místní sluneční čas.
Petřínská rozhledna
Petřínská rozhledna je díky své výšce téměř šedesáti metrů jednou z nejvyšších pražských dominant. Stavba je inspirována pařížskou Eiffelovou věží. Autorem návrhu byl architekt Vratislav Pasovský a ocelovou konstrukci věže navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček. Roku 1890 byla dokončena projektová příprava a Pražská mostárna Českomoravské továrny na stroje v Libni se pustila do stavby. Během rekordních čtyř týdnů byla vyrobena železná konstrukce a následně dopravena na Petřín. Stavba byla schválena Magistrátem hlavního města Prahy výnosem ze dne 20. května 1891. Obě patra rozhledny jsou přístupná dvěma od sebe oddělenými schodišti - jedno slouží pro výstup a druhé pro sestup. Na rozhlednu vede také výtah. Je zde celkem 299 schodů. Váha železné konstrukce činí 175 000 kilogramů. Pokud se na Petřín nechcete vydat pěšky, k rozhledně vede lanová dráha.
Zrcadlové bludiště
Bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů. Jedná se o napodobeninu gotické brány Špička, která stávala na Vyšehradě. Střechu pavilonu zdobí devět korouhviček. Na nich jsou vlaječky s vyraženými křestním jmény řemeslníků, kteří se na stavbě podíleli. Po výstavě byl pavilon rozebrán a v roce 1892 znovu postaven právě poblíž Petřínské rozhledny.
Při konání Jubilejní zemské výstavy bylo v přední místnosti instalováno kruhové panoráma s dvaceti průzory pro sledování stereoskopických diapozitivů zajímavých obrazů z Čech. Poté, co došlo k přestěhování pavilonu, bylo v roce 1893 v přední části bludiště instalováno 35 velkých zrcadel. Stěny chodbiček, které jsou obohaceny o tato velká zrcadla udivují návštěvníka několikanásobným pohledem na jeho samého. Inspirací pro zrcadlovou chodbu se stalo zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru.
Kostel svatého Vavřince
Jedná se o barokní kostel, který je od roku 1995 využíván Starokatolickou církví jako tzv. katedrální chrám. Nejstarší dochovaný záznam o stavbě pochází z roku 1135. Ve 30. letech 18. století přestala původní románská stavba postačovat. Proto zhruba v letech 1740–1742 došlo k přestavbě kostela ve stylu pozdního baroka. O kostel tehdy pečovalo Bratrstvo pražských kuchařů.
V roce 1784 došlo ke zrušení kostela. Vybavení bylo rozprodáno a hlavní oltář přenesen do kostela v Bříství. Objekt byl opraven v letech 1830–1840. K novému vysvěcení kostela došlo roku 1842. Společně s vedlejší kaplí Kalvárie, Božím hrobem a křížovou cestou tvoří katedrální chrám sv. Vavřince sakrální komplex staveb na vrchu Petřín.
Křížová cesta s kaplemi
Původní křížová cesta na Petříně vznikla v roce 1738, nová pak v roce 1838. Křížová cesta zahrnuje čtrnáct výklenkových kaplí, které stojí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu svatého Vavřince na vrcholu Petřína. Z větší části se nachází v parku u rozhledny. Společně s kaplemi byla postavena i kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu jako součást areálu křížové cesty.
První bohoslužba křížové cesty v kostele svatého Vavřince byla sloužena roku 1733. Následně bylo na cestě ze Strahova roku 1738 postaveno šest barokních kapliček. Pět kaplí bylo oboustranných, jedna kaple měla jen jeden výklenek, dvanácté zastavení se nacházelo na zdi kostela ve výklenku, kde dnes najdeme sochu svatého Vojtěcha. Třináctým a čtrnáctým zastavením byly kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu. O stavbu nových kaplí se zasloužil Josef Kranner, obrazy je pak vyzdobil malíř Josef Führich.
Roku 1836 byly původní zpustošené kaple zbourány. Zásluhou hraběte Karla Chotka došlo k jejich nahrazení čtrnácti novými kaplemi, vzdálenými od sebe zhruba 35 metrů. Vysvěceny byly 16. září 1838. Spravovat je začala Obec pražská, zároveň byl ustanoven spolek, který se staral o jejich údržbu. Výchozím bodem této nové cesty byl kostel svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Roku 1884 malíř Jakub Schikaneder obnovil Führichovy obrazy. Obnoveno bylo též i sgrafito Kristova vzkříšení na fasádě kaple Kalvárie.
Kaple Kalvárie je situována na východ od kostela svatého Vavřince. Byla postavena spolu s Křížovou cestou roku 1738 jako její předposlední zastavení. Čelní stěnu zdobí sgrafito Zmrtvýchvstání Krista, jehož autorem je Jaroslav Reidl. Vytvořeno bylo v roce 1936 podle předlohy od Mikoláše Alše. U kaple je sousoší Kalvárie a klec symbolizující Kristovo věznění – Žalář Kristův.
Kaple Božího hrobu byla postavena roku 1738. Byla posledním zastavením původní křížové cesty. Stavba stojí mezi Petřínskou rozhlednou a zrcadlovým bludištěm. Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který pravděpodobně navrhl také vnitřní výmalbu. Kaple stojí ve svažitém terénu a má obdélný půdorys. Průčelí kaple je zdobeno reliéfními pásy s ornamenty, které symbolizují závory na Kristově hrobě, znak Pilátovy pečetě, pečetě Annáše a Kaifáše a také pole se znakem devíti křížů. Uvnitř kaple jsou dvě oddělené místnosti. Jde o Andělskou kapli se třemi okny, odkud se prochází do půlkruhového prostoru uložení těla Krista, jehož hrob je zde symbolizován kamenným kvádrem. Nad místem hrobu je další oddělený prostor.
Použité zdroje:
- https://www.planetum.cz/o-nas/jsme-planetum/
- https://plus.rozhlas.cz/osud-pomniku-milana-rastislava-stefanika-6636704
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrcadlov%C3%A9_bludi%C5%A1t%C4%9B_na_Pet%C5%99%C3%ADn%C4%9B
- https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_cesta_(Pet%C5%99%C3%ADn)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Vav%C5%99ince_(Mal%C3%A1_Strana,_Pet%C5%99%C3%ADnsk%C3%A9_sady)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Pet%C5%99%C3%ADn
