Za výhledy do okolí české hranice – Borůvková hora a Jawornik Wielki

Rychlebské hory, polsky Góry Złote (dříve německy Reichensteiner Gebirge) jsou pohoří v západní části Javornického výběžku, které se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a obcí Ostružná v délce asi 30 kilometrů. Svůj název získaly podle města původně zvaného Reichenstein, česky Rychleby. Nyní je to polské město Złoty Stok, které sousedí jen přes hranici s Bílou Vodou.

Rychlebské hory jsou hraničním pohořím mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem, které bylo do roku 1742 součástí zemí Koruny české. Na jihu u Ostružné je pohoří odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.

Nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je Smrk (1127 m n. m.), který se nachází blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Celkem je na české straně pohoří celkem 17 vrcholů, přesahujících tisícimetrovou hranici, z toho devět hlavních a osm vedlejších. Jsou soustředěny v jižní části pohoří, v tzv. Hornolipovské hornatině.

Názvem Rychleby nebo německy Reichenstein je také novodobě označována zřícenina hradu neznámého jména a neznámých zakladatelů, která se nachází na skalnatém výběžku Přilbového vrchu nad údolím Račího potoka. Rychlebský hrad podle archeologických nálezů pocházel z přelomu 13. a 14. století a zanikl s největší pravděpodobností v 15. století za husitských válek požárem při jeho dobývání během tažení proti vratislavskému biskupství. Poté již zůstal v rozvalinách. Až na počátku 20. století se stal předmětem turistického a vlastivědného zájmu a roku 1910 na něm byla během konzervačně-rekonstrukčních prací postavena vyhlídka.

Výrazným vrcholem severní části Rychlebských hor je hraniční Borůvková hora (899 m n. m.), polsky Góra Borówkowa (dříve německy Heidelkoppe), ležící západně od města Javorníku. Hora je porostlá smrkovým lesem s příměsí buku, jedle a modřinu. Její vrcholová část je pak hojně porostlá borůvkami, které daly hoře jméno.

Už v roce 1870 byla na tehdy ještě pruské straně vrcholu Borůvkové hory postavena dřevěná rozhledna, která ale během deseti let zchátrala. Druhou věž nechal postavit Kladský turistický spolek (Glatzer Gebirgs Verein) v roce 1890 s podporou lázeňské obce Bad Landeck a moravskoslezského turistického spolku. Byla 17 metrů vysoká a opět celá ze dřeva. Po deseti letech provozu se na ní pod dvěma turistkami propadly dřevěné schody a obě ženy se těžce zranily. Kontrola ukázala, že celá konstrukce již byla ztrouchnivělá od dešťů, které rozhlednu často bičovaly. Stavební úřad sice rozhodl, že je nutné stavbu zbourat, ale dříve než k tomu mohlo dojít, věž se 11. září 1900 zřítila pod náporem větru.

Třetí věž vysokou 21 metrů postavili turisté z německých lázní Bad Landeck v roce 1908 podle projektu Ing. Herberta Utnera z Javorníku, avšak ani tato stavba po 14 letech neodolala prudkým poryvům větru. Od roku 1922 zůstal vrchol bez rozhledny a v roce 1930 byla na jejím místě podle plánů stejného architekta postavena alespoň turistická chata, v jejíž blízkosti se nacházela jen dřevěná triangulační věž. Chata byla po 2. světové válce opuštěna a v 50. letech vyhořela.

Rozhlednu, která na české části vrcholu Borůvkové hory stojí v současnosti, nechalo v roce 2006 postavit město Javorník. Tentokrát je to však stavba železná s dřevěným opláštěním. Je vysoká celkem 26 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 24 metrů vede 155 schodů. Autorem architektonického návrhu byl Ing. arch. Hynek Novák.

Z rozhledny jsou vidět vrcholy Hrubého Jeseníku jako Praděd nebo Keprník, Rychlebské hory s nejvyšším vrcholem Smrk, Králický Sněžník, Orlické hory a za vynikající viditelnosti také Krkonoše. Pohledu do polské nížiny dominují jezera Otmuchówské a Nyské. Nejsou to však jezera v pravém slova smyslu, nýbrž vodní nádrže na řece Nysa Kłodzka. První z nich u Otmuchówa  o rozloze 20 km² vybudovali v roce 1933 ještě Němci. Druhá o rozloze 22 km² vznikla v roce 1971 a je proslulá rozlehlými písečnými plážemi. Kromě rekreační funkce obě nádrže slouží k výrobě elektřiny a k rybolovu.

Rozhledna na Borůvkové hoře je volně přístupná celoročně. Během turistické sezóny je v sousedství v provozu kiosek, který návštěvníkům poskytuje občerstvení a prodej suvenýrů.

Odlehlost vrcholu Borůvkové hory přispěla k organizaci setkávání zástupců české a polské opozice 80. let 20. století. V té době tu nestála rozhledna a klidné místo proto nebylo středem turistického zájmu. První takové setkání se konalo 15. srpna 1987. Setkali se zde aktivisté z obou stran hranice, na české straně například chartisté Jiří Dienstbier, Ladislav Lis, Jaroslav Šabata, Anna Šabatová a Petr Uhl. Další schůzky se konaly v červnu 1988 a květnu 1989. Během nich se tu setkali mimo jiných také čelný představitel Charty 77 Václav Havel a předák polského odborového hnutí Solidarność Adam Michnik. Připomínkou těchto setkání je kamenný památník s českými i polskými texty, který se nachází na polské straně od hraniční čáry a byl postaven v roce 2011. Již předtím tuto událost připomínala pamětní deska z roku 2006.

Vrchol Borůvkové hory je přístupný po turisticky značených stezkách z několika stran. Z města Javorník je vzdálen asi 9 km, z Bílé Vody 7,5 km a z polského lázeňského města Lądek-Zdrój asi 7 km. Nejkratší výstup je ze vsi Travná, která leží na státní hranici a je nejvýhodnějším východištěm i pro motoristy. Ten měří asi 4,5 km.

Travná se až do roku 1948 jmenovala Krutvald a podobně jako celý tento kraj byla postižena vysídlením německého obyvatelstva, takže v současnosti tu žije jen asi 50 obyvatel a ves je místní částí města Javorník. Ze slavnějších dob 19. století se tu však zachovalo několik významných památek. Je to především novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl postaven v letech 1878-1882 a jehož plány vyhotovil vídeňský architekt Friedrich von Schmidt. Tento kostel je součástí o něco výše položeného poutního areálu, který tvoří zděná kaple Panny Marie La Salette z roku 1889, grotta se sochou Panny Marie Lurdské a pramenem slabě radioaktivní vody a novogotická křížová cesta z roku 1894. Kolem všech těchto objektů kdysi proslulého poutního místa Slezska stoupá modrá značka až na vrchol Borůvkové hory.

Borůvková hora však není jediným vrcholem v severní části Rychlebských hor, která umožňuje daleký výhled z rozhledny. Vydáme se ještě za dalším, je to necelých 5 km. Z rozcestí u rozhledny na Borůvkové hoře vyjdeme k severozápadu po polské žluté značce, kterou doprovázejí také české značky, červená a zelená. Všechny společně sledují česko-polskou hranici. Mineme rozcestník Pod Borůvkovou horou a přejdeme vrchol Kraví hory (806 m n. m.). Na rozcestí zvaném Růženec se odpojí červená vpravo, zatímco žlutá a zelená pokračují po hraniční čáře k rozcestí Przelecz Jawornicka (Javornické sedlo). Ušli jsme právě 4 km a naše žlutá tu odbočí vlevo do polského vnitrozemí. Čeká nás 900 metrů stoupání na vrchol Jawornik Wielki (872 m n. m.), za nímž žlutá končí na výběžku s rozhlednou.

Kdo by čekal rozhlednu podobnou té na Borůvkové hoře, bude zklamán. Tady stojí jen nízká rozhledna v lese na severní části vrcholu. Stavba, která vznikla v roce 2009 v rámci mikroprojektu „Vyhlídková stezka na vrcholcích pohraničí“, má dvě plošiny – ve výšce 3,5 a 6,4 metru. Jedná se o historicky první rozhlednu na tomto vrcholu, v minulosti tu stávaly pouze triangulační body. Poloha rozhledny, která byla v roce 2018 rekonstruována, umožňuje výhled pouze na sever směrem na Złoty Stok, kde Rychlebské hory přecházejí do polské nížiny s již dříve zmíněnými jezery na řece Nysa Kłodzka, Otmuchówským a Nyským. V důsledku rozdílu nadmořské výšky je však i pohled z této rozhledny uchvacující.

 

Použité zdroje: