Sýrie není spojena pouze s občanskou válkou, najdeme zde i mnoho historických skvostů
22. prosinec 2019 | Denisa Nová 2.9 min | Historie
Když se dnes řekne Sýrie, co si představíme? Problémy spojené s občanskou válkou, které se týkali tohoto státu a rozšířily do celého světa, díky zapojení mnoho dalších států. Tyto státy měly snahu o pomoc tamějším obyvatelům s vyřešením jejich konfliktů se syrskou vládou. V této zemi však najdeme i mnoho historických památek.
Palmyra
Monumentální zříceniny v Syrské poušti jsou svědky někdejší politické a hospodářské moci římské kolonie a Palmyrské říše královny Zenobie. Jako obchodní centrum na křižovatce karavanních cest v severojižním a východozápadním směru dosáhla antická Palmyra vynikajícího hospodářského postavení. Palmyra spojovala helénistický Východ s uměním Parthské říše a Říma, ačkoli obchodní město působilo jako významný prostředník mezi Východem a Západem již v předřímském období. O kdysi vyspělé kultuře svědčí relativně dobře zachovaná kolonáda, divadlo z počátku 2. století, velká agora a údolí s věžovými a podzemními hroby.
Bosra
Město založené Nabatejci dosáhlo rozkvětu po obsazení Římany, které je dobyli roku 106. Císař Traján povýšil Bosru na hlavní město římské provincie Arabia. Také v raně křesťanském období hrálo město, které ve 3. století sloužilo jako biskupská rezidence a později jako sídlo metropolity, důležitou roli. Mezi nejvýznamnější památky patří římské divadlo, jedna z nejlépe zachovalých antických stavebních památek Blízkého východu.
Byblos
Je dnes malý, půvabný rybářský přístav při úpatí zříceniny hradu z období křižáckých výprav. Ve 3. tisíciletí př. n. l. zažilo přístavní město, jako překladiště zboží mezi Mezopotámií a Středomořím, období rozkvětu. Docházelo zde k obchodování s papyrem, čemuž svědčí řecký název Byblos (psací náčiní). Kolem roku 2800 př. n. l. začala stavba chrámu bohyně Baalat, ochránkyně města.
Baalbek
Podle tradice žil v okolí Baalbeku Adam, ale také Kain, Noe a Abraham, kteří s ním byli spjati. Název Baalbek pochází z fénické éry. V období 3. a 2. století př. n. l. se město nazývalo Héliopolis (Sluneční město). Nejdůležitější památky pocházejí z římského období. Římané dobyli Sýrii roku 64 př. n. l. a za císaře Augusta, byl v roce 14 n. l. položen na zbytcích fénických kultovních míst základní kámen velkého Jupiterova chrámu, hlavní stavby chrámového komplexu. Jeho stavba trvala 50 let.
Tyros
Bohatství Fénicie spočívalo v obchodování s purpurem, který se vyráběl ze žlázových výměšků červce nachového, měkkýše žijícího na útesech. Jeden gram barviva odpovídal hodnotě deseti gramů zlata. Po městě samotném jako vysněném cíli toužily mnohé cizí mocnosti, ale až vojsko Alexandra Velikého ho roku 332 př. n. l dobylo. Právě s Římany jsou spojeny významné památky, jako je Císařské město nebo Město mrtvých.
Autor: Denisa Nová
