Požáry slavných kulturních památek u nás i v zahraničí

V dubnu uplynul přesně rok ode dne, kdy v pařížské katedrále Notre-Dame vzplál ničivý požár, jenž poškodil značnou část tohoto slavného objektu. Lidé celého světa s napětím sledovali několik hodin trvající hrůzu a doufali v rychlý konec. Následky ohně jsou nedozírné a oprava tohoto gotického skvostu bude trvat dlouhých 10-15 let. Proč se to stalo, se dodnes objasnit nepodařilo.

https://pixabay.com/cs/photos/braunschweig-m%C4%9Bsto-doln%C3%AD-sasko-3815570/
https://pixabay.com/cs/photos/braunschweig-m%C4%9Bsto-doln%C3%AD-sasko-3815570/
braunschweig město dolní sasko historicky kostel

Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=78085901
Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=78085901
By Wandrille de Préville

Pustošivé požáry, přesvědčující o své nezkrotné síle, se bohužel nevyhýbají ani našim ani světovým kulturním památkám. Pojďme společně nahlédnout do historie blízké i vzdálené a připomeňme si významná místa, jež postihl podobný osud.

Požár starověkého města Říma

Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6606073
Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6606073
By Hubert Robert

Psal se rok 64 n. l., kdy jedné červencové noci vypukl asi nejničivější požár starověkých dějin, jenž měl na svědomí více než ¾ tehdejšího Říma. Město hořelo dlouhých 9 dní a dodnes se přesně neví, co bylo toho skutečnou příčinou. Spekuluje se o tom, že nechat spálit starobylé město na uhel a na spáleništi poté vystavět nové moderní domy, byl záměr tehdejšího římského císaře Nera, jenž proslul nevalnou pověstí pravého šílence. Jestli to tak bylo či ne, to už se asi nedozvíme, ale každopádně bilance požáru byla tragická. Kvůli silnému větru, který tehdy nesmírnou rychlostí rozfoukával oheň dál a dál, nebyl čas na nějaké hašení. Lidé si sotva stačili zachraňovat své vlastní životy. Když se po mnoha dnech podařilo uhasit i poslední ohniska požáru, zjistilo se, že z původních 14 římských obvodů zůstaly neponičeny pouze 4.

Dům U Montágů v Praze

Dům u Montágů, Praha
Dům u Montágů, Praha
© Michal Kmínek 08/2012

Dalším, neméně devastujícím požárem, byl ten z roku 1541, k jehož vzniku nepřispěla lidská ruka, nýbrž obrovské sucho, které toho roku panovalo. Ohniskem požáru se stal pražský malostranský dům U Montágů, známý také jako Palác Smiřických. Tehdy na něm dělníci opravovali střechu a během chvíle se oheň stačil rozšířit z budovy na celou Malou Stranu, Hradčany i Pražský Hrad. Silně poškozen byl i chrám Svatého Víta, královský palác s kaplí Všech svatých i honosný Vladislavský sál. Z původních několika jiskérek se stal nejničivější požár v historii Prahy, jehož následky se opravovaly celá desetiletí. O život tehdy přišlo 52 lidí.

Praha Pražské Národní divadlo

Požár Národního divadla 12. srpna 1881
Požár Národního divadla 12. srpna 1881
Dobová pohlednice
archiv OP

Uplynulo dalších 340 let a v Praze vypukl další rozsáhlý požár. Tentokrát šlo o srdeční záležitost Čechů, o slavné Národní divadlo. Bylo to v pátek, 12. srpna 1881 a tento den se do dějin zapsal jako nejčernější pátek novodobé historie Prahy. Shodou náhod i tato událost vznikla na střeše budovy. Dřevo shořelo jako papír a poškozená železná střešní konstrukce se propadla dovnitř budovy, kde svou zkázu dokonala. Celé se to stalo 2 měsíce po slavnostním dokončení třináctileté stavby tohoto objektu financovaného zejména císařem Františkem Josefem I. a jeho rodinou, dále ruským carem a taky českou šlechtou. Tragédie, která zničila lidmi milované divadlo, vyvolala obrovskou vlnu solidarity mezi prostým lidem. Za pouhých 47 dní se poskládala téměř polovina občanů Prahy a vybrala mezi sebou milion zlatých (což odpovídalo 2 milionům korun). Oprava trvala 2 roky a v listopadu 1883 bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno představením Libuše od Bedřicha Smetany.

Iglesia San Ignacio de Loyola

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51011408
De Lit. P. Cabot

Smutné prvenství v počtu obětí si nese zřejmě požár, který vypukl v prosinci roku 1863 v jezuitském kostele v chilském Santiagu. Stalo se to v den svátku Neposkvrněného početí panny Marie, kdy byl kostel plný lidí. V ten den tam hořelo velké množství svíček a olejových lamp, stěny byly vyzdobeny látkovými drapériemi. Uprostřed mše rozrazil kostelní dveře silný vítr, jenž zřejmě shodil některou svící, od níž v mžiku chytly všude visící látky. Tou dobou bylo v kostele téměř 3000 lidí a oheň zde rozpoutal pravé peklo. U jediných otevřených dveří se okamžitě vytvořila nepropustná hradba z lidí snažících se dostat ven, čímž zabránili záchranářům dostat se dovnitř. Tragédie byla dokonána, když se dovnitř kostela zřítila hořící dřevěná věž. Toho dne zde uhořelo přes 2500 lidí.

Veletržní palác v Praze

Bohužel ani novodobá historie se neobešla bez pustošivých požárů. Jedním z těch největších postihl v roce 1974 pražský Veletržní palác, budovu z roku 1928. Býval to doslova architektonický skvost tehdejší doby, jež nadchl i uznávaného světového architekta Oskara Niemayera. Původcem této pohromy bylo údajné vznícení nátěrových hmot, které tam byly uloženy v blízkosti vařiče. Přímý viník se nikdy nenašel, ale lidské pochybení zde bylo jednoznačné. Bilance škody činila závratných 224 milionů korun. Naštěstí se tento rozsáhlý požár obešel bez obětí na životech. Nad osudem spáleniště dlouho visel otazník, protože rozsah poškození byl tak velký, že se uvažovalo i o jeho zbourání. Nakonec bylo rozhodnuto o rekonstrukci ve prospěch Národní galerie v Praze.

Velké divadlo v Ženevě

Dalším divadlem, které téměř celé lehlo popelem, byl Grand Théatre v Ženevě v roce 1951. Do světových dějin vešla tato událost jako „Velký požár“, protože se tehdy pod sílou ohně zbortila celá protipožární ochrana a mocnému živlu již nestálo nic v cestě. Shořelo vše s výjimkou foyer, vstupu a fasády budovy. Trvalo dlouhých 11 let, než v tomto divadle opět mohla zaznít hudba.

Budova ústavu v Měděnci

Požár budovy Ústavu sociální péče v Měděnci, jenž se odehrál v noci z 1. na 2. listopadu 1984, se stal předlohou pro natočení filmu Filipa Renče Requiem pro panenku. Měděnec je malou vískou v Krušných horách, kde se tehdy nacházel onen ústav. Na rozdíl filmu byla však ve skutečnosti tato budova jednou z nejkrásnějších v okolí. Nacházela se uprostřed kouzelné zahrady. Dvoupatrový objekt s dřevěnou nástavbou však údajně nesplňoval bezpečnostní předpisy. V prvním patře se nacházela místnost, v níž byla skříň plná novin. A právě tuto skříň zapálila tehdy šestnáctiletá chovanka ústavu, která tímto činem chtěla upozornit na podivné výchovné praktiky, odehrávající se v tomto ústavu. O život tehdy přišlo tehdy 26 lidí.

Knihovna Viječnica v Sarajevu

Combo photographs show Sarajevo's National Library burn due to Bosnian Serb shelling in 1992, top, and restored in a photograph made on Thursday Nov. 17, 2005.
Combo photographs show Sarajevo's National Library burn due to Bosnian Serb shelling in 1992, top, and restored in a photograph made on Thursday Nov. 17, 2005.
2005 Photo/Hidajet Delic

V srpnu roku 1992 došlo při obléhání Sarajeva k explozi a následný oheň zachvátil nádhernou budovu radnice, která sloužila zároveň i jako národní knihovna. Bylo v ní uloženo na 2 miliony knih, dokumentů, vzácných rukopisů a fotografií, z nichž 80% shořelo. Budova, známá pod názvem Viječnica, se rekonstruovala dlouhých 22 let, než mohla být znovu otevřena a dnes slouží jako národní a univerzitní knihovna.

Hotel Olympik Praha

A vraťme se zpět do Prahy, tentokrát do roku 1995, kdy v 10. patře hotelu Olympik vypukl vinou lidské nedbalosti požár. V tu dobu se v hotelu nacházelo 600 lidí. Ačkoliv přivolaní hasiči tam byli do pěti minut, oheň se schodištěm dostal do všech vyšších pater. Příčinou požáru byla zřejmě utěrka či jiná textilie odložená na ledničce, u které došlo k přehřátí. Výsledkem bylo 8 mrtvých lidí a 34 přiotrávených a škoda se vyšplhala na 35 miliónů korun. Hotel Olympik byl otevřen v roce 1971 jako osmnáctipatrová dominanta pražského Karlína. Při otevření měl 318 pokojů, což ho činilo největším hotelem tehdejšího Československa.

Ostravský Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

2005 Photo/Hidajet Delic
2005 Photo/Hidajet Delic
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/Hrabov%C3%A1.JPG/1280px-Hrabov%C3%A1.JPG
wikimedia.org

Dřevěný kostel sv. Kateřiny byl odvěkou dominantou Ostravy – Hrabové a zároveň byl druhou nejstarší církevní stavbou celé Ostravy. Dřevo, z něhož byl kostel vybudován, pocházelo z jedlí pokácených po roce 1522. Původní stavba tu tedy stála přes 500 let, přežila válku třicetiletou i obě světové a pak přišel rok 2002 a z národní památky zbylo jen spáleniště. Hmotná škoda shořelého kostelíku byla 20 miliónů, historická ovšem nevyčíslitelná. Dnes někdejší kostel připomínají pouze dva ohořelé trámy ve tvaru kříže.

Pohádkový Pernštejn nebyl výjimkou

Hrad „Kde se budí princezny“ - Pernštejn
Hrad „Kde se budí princezny“ - Pernštejn
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Hrad_Pern%C5%A1tejn_%28Pernstein%29_-_by_Pudelek.jpg/1280px-Hrad_Pern%C5%A1tejn_%28Pernstein%29_-_by_Pudelek.jpg
wikimedia.org

Dokonce ani pohádkový Pernštejn nezůstal ohně uchráněn. Gotický hrad, který odjakživa svou krásnou přitahoval návštěvníky i filmaře, málem v roce 2005 zničil pustošivý požár. Přesnou příčinu ohně se nepodařilo určit, ale jako nejpravděpodobnější se jeví samovznícení podlahových laků, jelikož v tu dobu zde zrovna probíhaly nátěrové práce. Hořet zde začalo nejspíše v pozdních nočních hodinách, ale první oznámení o požáru se hasiči dozvěděli až v brzkých ranních hodinách, kdy už k obloze stoupal dým z doutnající střechy hradu. Boj se živlem trval dlouhých 33 hodin. Hořící střecha hradní sýpky, jež sloužila jako depozitář, se propadla a ve skladišti uhořelo přes 700 kusů historického nábytku a obrazů. Přímá škoda zaviněná požárem byla odhadnuta 100 milionů korun, ztráta na předmětech v mobiliáři je nevyčíslitelná.

Romantický zámeček v Mladějově

Pokud někdy zavítáte do obce Mladějov, ležící v Českém ráji poblíž města Jičína, okouzlí vás krásný park s romantickým zámečkem, jenž nese stejný název jako obec. Je to obydlí jako stvořené pro princezny, a tak by vás vůbec nenapadlo, že i on se stal jedné lednové noci roku 2002 obětí ničivého ohně. Jediné, co z něj zbylo, byly obvodové zdi. Škoda se vyšplhala na 17,5 milionu korun, viník zůstal neznámý. V současné době patří mladějovský zámek vnučce původní majitelky a ta se jej rozhodla po požáru plně zrekonstruovat. Zámek není veřejnosti přístupný, ale bývá využíván jako hotel s možností pořádání různých akcí a oslav.

Průmyslový palác na pražském Výstavišti

Na podzim roku 2008 zachvátil oheň historickou budovu Průmyslového paláce na pražském výstavišti a zcela zničil jeho levé křídlo. Škoda přesáhla 1 miliardu korun. Jako příčina byl označený zapnutý elektrický vařič. Ačkoliv od této události uplynulo již 12 let a v loňském roce získala Praha povolení na rekonstrukci této budovy, k opravným pracím se zatím nepřikročilo.

Pražské Národní muzeum

Štěstím v neštěstí se dá nazvat požár, který vznikl v únoru 2016 a zachvátil podkrovní část pravého křídla střechy Národního muzea v Praze. Na budově zrovna probíhala rekonstrukce, takže v něm nebyly žádné exponáty a oheň propukl v místech, které byly určené ke zbourání. Proto celková škoda byla nakonec vyčíslena na „pouhých“ několik set tisíc korun a důvodem požáru byla závada na vzduchové filtraci.

Požáry mívají „na svědomí“ mnoho historických památek. Jen na území naší republiky došlo za posledních 10 let k téměř 150 požárům těchto cenností. Příčina je většinou nezjištěna nebo jde o nedbalost či technickou závadu. Historické památky jsou hodnotným zdrojem duchovních odkazů dalším generacím, a čím více jich zůstane, tím větší duchovní dědictví a vnitřní smysl našich předků předáme svým potomkům.

Sdílet

Mohlo by vás zajímat

Státní hrad a zámek Velhartice - místo, jež miloval nejen král Karel s přítelem Buškem, ale i slavný Jan Werich