Příbramské náměstí - unikátní kašna, kostel i domy s významnou historií

Příbramské náměstí T. G. Masaryka

Náměstím se můžete pokochat z několika laviček, které zde jsou. V severovýchodním rohu náměstí byl v letech 1890 - 1893 postaven reprezentativní novorenesanční objekt spořitelny a radnice. Po zbourání původních měšťanských domů došlo ke stavbě nové budovy podle zpracované projektové dokumentace významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. V jeho týmu působil další úspěšný architekt Bedřich Münzberger. Na budově, která je dnes radnicí můžeme obdivovat jemně provedené štuky. V interiéru je zajímavý vestibul a schodiště, zdobené symbolikou města. Roku 1891 se do novostavby přestěhovala nejprve spořitelna, následně našla budova využití i jako radnice. Nároží radnice ozdobil v roce 1932 akademický sochař Václav Šára pískovcovým znakem města. 

Na východní straně náměstí stojí jedna z nejhonosnějších staveb ve městě. Jedná se o dvoupatrovou administrativní budovu s bosovanou omítkou a bohatě zdobeným litinovým zábradlím na balkóně vstupem. Stavba objektu probíhala v letech 1846 - 1847 v empírovém stylu pro potřeby báňského ředitelství. V domě báňského ředitelství se v minulosti konaly velkolepé hornické slavnosti. V roce 1889 tu dokonce pobýval následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. V říjnu 1918 z balkónu tohoto domu slavnostně vyhlásili představitelé města Československou republiku a v květnu 1945 odtud byli vítáni spojenečtí vojáci.

Na jižní straně náměstí je pak k vidění dům Holých a Modrý hrozen. Pravděpodobně se jednalo o domy s várečným právem, mají totiž dvoupodlažní sklepení, kde bylo pivo uchováváno. V domě Modrý hrozen sídlil hotel s restaurací. Hostinec několikrát poctil svou návštěvou  například skladatel Antonín Dvořák, který často pobýval v nedaleké Vysoké u Příbramě. Na domě má i svou pamětní desku.

Náměstí v Příbrami Autor: © Dana Kaiserová 8/2025

Na západní straně náměstí stojí budova Knihovny Jana Drdy. Byla vybudována na místě, kde stával nejstarší příbramský měšťanský dům, datovaný do roku 1379, údajně byl jeho majitelem rychtář Jan z Michalovic. Šlo o původně gotický objekt, který byl roku 1626 vypálen a později přestavěn barokně. V domě sídlil známý zájezdní hostinec U Černého orla. V roce 1860 při přestavbě došlo k zrušení podloubí a odstranění barokních štítů. Po 1. světové válce došlo ke zbourání celé této budovy. V roce 1922 ji vystřídal dům okresního zastupitelstva s historizující architekturou poplatnou své době. Tato stavba zde stojí dodnes.

Dále na západní straně náměstí najdeme dům č. p. 1. Byl sídlem okresního soudu. Zajímavostí je, že na jeho čelní stěnu byla vytvořena sgrafita podle dochovaných Alšových kartonů. V polovině 50. let 20. století sgrafita zhotovili akademičtí sochaři Miroslav Vajchr a Olbram Zoubek. Původní sgrafita se nacházela na budově fyzikálního ústavu příbramské Báňské akademie z roku 1904. 

Město prošlo velkými úpravami a změnami ve druhé polovině 20. století. Vyrostlo zde známé „stalinistické“ sídliště. Kolem šachet a stavenišť se budovali děsivě vypadající bariéry z ostnatých drátů. Součástí byly hliníkové věže, na nichž ozbrojení dozorci dohlíželi na otrockou práci trestanců. Kulturní úroveň města upadala. S rokem 1989 přišla do Příbrami opět nová éra. Došlo k zániku velkých báňských podniků a dolů na stříbro, olovo i uranovou rudu. Dnešní město již tedy není městem hornickým. Zůstává však městem poutním a památníkem bohatých hornických tradic. Jsou zde také patrné stopy dřívějšího protikomunistického odboje.

Kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)

Tato církevní stavba jednoznačně dominuje příbramskému náměstí. Původně šlo o gotický kostel z 2. poloviny 13. století (konkrétně je uváděna datace 1298). Po přestavbách v roce 1560 a zejména v roce 1795 získal současnou podobu. K úpravám exteriéru v pseudorománském stylu došlo v roce 1869. V roce 1969 byl kostel opatřen novou omítkou. K 700. výročí kostela v roce 1998 byl kostel nově zastřešen a omítnut. 

Kostelu na západní straně dominuje vysoká hranolová třípatrová věž s portálem, ve kterém je vstup do kostela. Těsně nad portálem je viditelná kruhová rozeta. Ze sedlové střechy nad lodí na východní straně vystupuje úzká sanktusní věžička. Věž kostela je završena jehlancovou střechou, na kterou nasedají čtyři osmiboké vížky. Kolem kostela jsou úseky kovového zdobného zábradlí.

Moderní kašna s koulí Autor: © Dana Kaiserová 8/2025

Kašna s koulí

V roce 2012 došlo k rozsáhlým rekonstrukcím na náměstí T. G. Masaryka. Při té příležitosti byla zřízena i nová kašna. Její součástí je žulová koule, která váží 18 tun. Její průměr činí 2,2 metru. Byla přivezena až z Číny, jelikož v Česku tak velký kus žuly nebylo možné sehnat. V Německu a Francii by pak vyšel dráž. Starosta města v době uvedení kašny do provozu uváděl, že se jedná o největší a nejtěžší kouli svého druhu u nás. Fontána je v noci osvícena a ozvučena. Nová kašna má být odolná vůči vandalům. Město má zkušenosti s poničením soch, tato kašna má odolat i posprejování, jelikož po kouli stále stéká voda. 

Arcibiskupský zámek zvaný Ernestinum

Město Příbram má i svůj menší nenápadný zámeček. Říká se mu Ernestinum. Nachází se jen pár metrů od náměstí. Původně šlo o dřevěnou tvrz církevních majitelů panství. Mimo funkce opevněného správního sídla feudálních držitelů zabezpečovala též relativně nejschůdnější přístupovou trasu ke středu města ve směru od náměstí. Její existence ve 13. století není doložena, jde pouze o hypotézu, avšak podařilo se doložit osídlení v těchto místech řadou archeologických vykopávek. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek je prameny dokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s různorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství, arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Arnoštův nástupce, arcibiskup Jan z Jenštejna, nechal kolem tvrze koncem 14. století postavit zeď a zbudovat hluboký příkop, který byl  v letech 1841-1847 zasypán v souvislosti s novou zástavbou města. Vstupní brána do nádvoří směřovala od náměstí a zajišťoval ji zřejmě padací most. Pod hrádkem bylo ve skále vytesáno rozsáhlé sklepení s průchodem do přízemních místností zámečku. Stavba disponovala vlastní studnou, což mělo velký význam při obléhání.

Tato významná dominanta Příbrami se podle zakladatele nazývala Ernestinum, později Marienburg, dlouhá léta byl zažitý název Zámeček a před několika lety se město vrátilo k původnímu pojmenování. Aktuálně je oficiální název Zámeček-Ernestinum.

Zámeček-Ernestinum Autor: © Dana Kaiserová 8/2025

Stavba značně utrpěla v období husitských válek, dále v 16. století při nepokojích měšťanů namířených proti vrchnostenské správě, v době 30leté války a také mnoha nevhodnými stavebními úpravami. Do dnešního dne se tak dochoval pouze gotický arkýř kaple s žebrovou klenbou a ještě několik dalších prvků. V tvrzi sídlil purkrabí, který spravoval arcibiskupské panství. Také Arnošt z Pardubic sem údajně často jezdíval, což potvrzují mimo jiné i listiny jím zde vydané v roce 1358 a 1360. Za svého příbramského pobytu prý z hruškového dřeva vyřezal sošku Madony, kterou pak umístil na oltář v arkýři. Tento historický objekt zažil v letech 1673 a 1680 návštěvu rakouského císaře Leopolda I. Habsburského, přenocoval zde roku 1810 rakouský císař František I. Habsburský a na akademickou půdu Vysoké školy báňské tady vstoupil v roce 1920 československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Zcela mimořádný význam v moderních dějinách Zámečku-Ernestina sehrál rok 1849, kdy se po rozsáhlé přestavbě stala tato budova prvním sídlem montánního učiliště, později báňské akademie a Vysoké školy báňské, která tady existovala až do školního roku 1945-1946. V současné době se zde nachází Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí děl tohoto světoznámého fotografa, malíře a příbramského rodáka. V roce 2002 město osadilo před Zámečkem-Ernestinem pískovcovou sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kromě Informačního centra a kanceláří jsou v Zámečku-Ernestinu další výstavní prostory určené tematickým expozicím, zpravidla výtvarného charakteru, i jiným kulturním akcím a také obřadní síň, které od roku 2006 dominuje skleněná plastika s názvem Hrot od příbramského rodáka, akademického malíře a skláře Milana Handla.

Použité zdroje: