Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Kolonáda Maxima Gorkého

Největší a nejikoničtější kolonádou v Mariánských Lázních je Hlavní lázeňská kolonáda pojmenovaná po Maximu Gorkém. Vybudována byla na konci 19. století v letech 1888-1889. Se svou délkou 180 metrů se pyšní titulem nejdelší lázeňské kolonády v České republice. Stala se dominantou lázeňské promenády. Jedná se o novobarokní stavbu s unikátní litinovou konstrukcí. Postavena byla podle architektů z Vídně - Miksche a Niedzielského, a to z rozhodnutí opata kláštera v Teplé. Vznosná litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko, jejím stavitelem byl Johann Koenig. Unikátní stavba přežila téměř nedotčena obě světové války a zdobí místo původní uzavřené lázeňské promenády. Hlavně za 2. světové války jí hrozilo rozmontování, aby bylo dostatek materiálu na výrobu zbraní. K tomu naštěstí nedošlo. V poválečném období však neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951 byla připomenuta návštěva ruského spisovatele, dramatika a revolucionáře v Mariánských Lázních. Kolonáda po něm dostala své jméno. V polovině 70. let minulého století se stavba konečně dočkala rekonstrukce. Kolonáda se pyšní jedinečnou výzdobou. Jde o dřevěný kazetový strop a bronzové reliéfy na stěnách. Autorem nástropních fresek s motivy „Touha člověka létat“ je  akademický malíř J. Vyleťal, který dílo dokončil roku roku 1979. Bronzové reliéfy vytvořil Antonín Kuchař. V roce 2010 se kolonáda stala národní kulturní památkou. Před hlavní kolonádou najdete také jednu z nejoblíbenějších atrakcí Mariánských Lázní – Zpívající fontánu. 

Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene

Empírová stavba se skládala ze středního kruhového převýšeného pavilonu, k němuž byla připojena křídla. Ve středním pavilonu se nachází čtyři korintské sloupy. V interiéru je hladký rovný strop. Karolinin pramen byl při svém objevení mnichem Paulem Harnetem v roce 1809 označen jako pramen "Nový". Roku 1811 došlo k zastřešení vývěru pramene kopulí. Samotný pramen byl roku 1819 přejmenován na počest manželky tehdejšího císaře Františka I., Karoliny Augusty, na pramen Karolinin. Výzdobu stropu kopule zajistil malíř Maurus Fuchs, nakreslil scénu s portréty opata Reitenbergera, doktora Johanna Josefa Nehra, hraběte Kolowrata a císařovny Karoliny. Již roku 1823 však musela být malba zabílena, protože vyobrazení jedné z postav prý údajně nebylo příliš vydařené a vyvolávalo velké veselí mezi lázeňskými hosty. Je možné, že se jednalo o vyobrazení samotné císařovny. V létě roku 1870 byl do pavilonu potrubím přiveden pro potřeby pitné kúry Ferdinandův pramen. O 2 roky později došlo k přestavbě a rozšíření pavilonu o dvě křídla po obou stranách pavilonu. Kolonádě se začalo v té době říkat Kolonáda Ferdinandova pramene. Karolinin pramen totiž nebyl dostupný, odváděl se potrubím do Nových lázní. V roce 1912 sem byl přiveden z Úšovic ještě Rudolfův pramen. Kolonádě se tak začalo říkat Kolonáda Rudolfova pramene, takový byl i nápis nahoře na středním kruhovém pavilonu, který zachycují pohlednice z doby před první světovou válkou. Původní kolonáda nad pramenem sloužila do roku 1986. Při pozdější rekonstrukci promenády roku 1986 byla hned vedle kolonády postavena kopie původního pavilonu, která stojí přibližně o 10 m blíže k hlavní kolonádě. Původní kolonáda byla odstraněna až po úplném dokončení stavby kolonády nové. Po celý rok tu vedle sebe stály dvě stejné kolonády, což se stalo atrakcí pro všechny fotografy. Později byl dostupný i pramen Karolinin, tím dostala kolonáda svůj aktuální název. 

Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene Autor: ©Dana Kaiserová 8/2021

Kolonáda Křížového pramene

Velmi impozantní pavilón, který zde byl postaven, nechal zkonstruovat místní stavitel Antonín Therner, návrh pocházel od zemského stavebního ředitelství sídlícího v Praze. Kopule a zlatý kříž jsou jasnou viditelnou dominantou celé stavby. Původní budova pavilónu vydržela až do roku 1912, poté se začalo s rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Nová stavba byla jako kopií té staré, přidalo se jen pár secesních prvků. Uvnitř vyvěrá Křížový pramen. Ačkoli není nejstarším známým pramenem, dosáhl takřka světové proslulosti. V roce 1749 se anály tepelského kláštera zmiňují poprvé o Křížovém prameni jako o "slané kyselce". Když v roce 1749 postavil tepelský lékárník Damián Schulz vysoký kříž z tesaných trámů v blízkosti Slaného pramene, začalo se prameni říkat Křížový.

Kolonáda Ferdinandova pramene

Kolonáda Ferdinandova pramene se nalézá v Úšovickém parku. Podobně jako ostatní kolonády v Mariánských Lázních i tato vznikla na popud opata Reitenbergera v letech 1826 - 1827. Najdete tu nejstarší minerální pramen pojmenovaný po králi Ferdinandovi I., který jej dal prozkoumat už v roce 1528 s původním cílem získat z něj kuchyňskou sůl. Bohužel s nevalným výsledkem, protože pramen obsahuje Glauberovu sůl, která má projímavý účinek. V minulosti byly okrajové části kolonády využívány jako kavárna, stáčírna, obydlí hlídače nebo muzeum.

Použité zdroje:

Galerie