Výsledky hledání míst

Důležitý královský hrad z 11. stol. chránící Anglii před útoky Skotů. Původně dřevěný, ve 12. a 13. stol. vystavěn z kamene. Naposledy obléhán a dobyt Skoty r. 1644. V 19. stol. z větší části zbořen při rozšiřování města, dochovány zbytky hradeb, barbakán severní brány a veřejnosti přístupný donjon.

Nepatrné zbytky zaniklého hradu neznámého jména. Postaven ve 2. pol. 13. století, zanikl zřejmě již v polovině 14. století. Z trojdílného hradu (jádro a 2 předhradí) dochovány nevýrazné zbytky zdiva, valy a příkopy.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

Vodní hrádek byl založen snad v 2. pol. 14. stol. V r. 1543 sídlo obsadili loupeživí rytíři Ján a Rafael Podmaničtí, kteří jej využívali pro své loupeže v okolí. Proto v r. 1548 nechal král Ferdinand I. hrádek zbořit. Později využit při stavbě evangelického kostela.

Již v 8. stol. se zde začalo formovat Nitranské knížectví. Od r. 880 byl hrad centrem Nitranského biskupství, později sídlem údělného vévodství a komitátu. V l. 1241-1242 odolal Mongolům. Poté několikrát poničen a přestavěn. Dnešní podobu získal v 18. stol. V r. 1945 poničen při bombardování.

Biskupský a občas i královský hrad z první pol. 12. stol. na hranici Anglie se Skotskem. Přestavěn v 2. pol. 12. stol. Mnohokrát obléhán Skoty. Dobyt v letech 1136, 1138, 1322 a 1513. Po obléhání v roce 1513 rozsáhle přestavěn. Opuštěn na konci 16. stol.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšířen barokně. V rukou rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945.

Hrad vznikl asi v 13. století. V roce 1406 byl ještě plně funkční. Zanikl pravděpodobně v předhusitském období.

Původně dřevěný kreml založen v letech 1034 až 1052. Přestavbou prošel r. 1478. K obnově poškozených hradeb v letech 1994-1996. Charakteristickým rysem dětince jsou chrámy nad bránami. V areálu dětince se nacházejí chrámy a pomníky. Dětinec zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy

Hrad byl postaven ve 14. stol. Václavem IV. byl zastaven pánům z Boskovic, v jejich majetku byl do r. 1597, kdy byl zděděn Lichtejštejny. R. 1470 dobyt vojsky M. Korvína. Obnoven r. 1493 bratry Černohorskými z Boskovic. R. 1645 dobyt Švédy, poté částečně opraven. Od r. 1990 postupně rekonstruován.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.