Nevern

Pouze na severní a západní straně bylo třeba hrad opevnit příkopem. Na severu terén od hradu pozvolna stoupá. Žádné starší prehistorické opevnění zde nebylo. Při archeologickém výzkumu byl nalezen pouze jeden náhodně ztracený pazourkový hrot šípu. Před stavbou hradu zde měli Velšané orné pole, hradní motta (uměle navršený hradní kopec) byla navršena přímo na orbě. Výběr staveniště nebyl náhodný, dole v údolí stál raně křesťanský kostel a u něj osada Nevern. Ta byla světským a církevním centrem okrsku Cemais. Normané mnohdy stavěli své okupační hrady v těsné blízkosti starých světských a církevních center. Mohli tak účinně dohlížet na porobené obyvatelstvo. Robert FitzMartin opevnil hrad kolem roku 1108 nízkým 1 m vysokým valem, před kterým byl patrně mělký příkop. Toto do půlkruhu prohnuté opevnění vymezilo severní a západní okraj hradní plochy (viz plán 1). Uvnitř vznikla malá osada s vojenským táborem. V této podobě hrad setrval po dobu několika let, dostatečně dlouho k uložení archeologického materiálu. V nejvíce zranitelné severozápadní části opevnění byla navršena motta (viz plán 2). Kolem ní byl vyhlouben kruhový příkop. Na vrcholu motty stála dřevěná strážní věž. Původní nevysoký val byl pohřben pod novým, mnohem vyšším valem, dnešním západním valem jižně od motty a středním valem na severní straně. Před valem byl vyhlouben hluboký příkop. Na severní straně byl za valem vyhlouben druhý vnitřní příkop a za ním navršen vnitřní val. Před vnějším příkopem byl navršen vnější val. Na severní straně hradu tak byly dohromady dva příkopy a tři valy. Na valech stály dřevěné palisády. Vnitřní plocha areálu byla příčným příkopem rozdělena na západní a východní půlku. Západní půlka sloužila jako předhradí, motta se stala jádrem hradu. Ve východní půlce byla patrně osada, v níž mohli žít angličtí a vlámští osadníci. Osada by tak byla protipólem staré velšské osady v údolí pod hradem. Ke hradu a hradní osadě vedly patrně dvě samostatné cesty z osady v údolí. V polovině 12. století byl příčný příkop mezi hradem a osadou zasypán a obě části byly sloučeny v jeden veliký hrad (viz plán 3). Nevern v té době patrně drželi Velšané. Ti mohli vypovědět anglické a vlámské osadníky z hradu dolů do údolí, v horším případě jim hrozila smrt nebo prodej do otroctví. Keltské národy na souostroví Irska a Británie v té době stále ještě uplatňovaly otrokářství. Hlavním obchodním přístavem s otroky byl vikingský Dublin. Angličané (Normané) na začátku 12. století otrokářství zrušili. S koloniální osadou na hradě byl konec. Na vrcholu motty byla postavena kruhová kamenná věž se vstupem v prvním patře. Dnes z ní stojí jen výzkumem odkryté základy. V areálu hradu vznikl volně stojící kamenný velký sál a kaple. Při stavbě bylo použito nekvalitní pojivo, v té době typické pro Velšany. Na západní straně byla ve valu zřízena nová brána s kamenným průjezdem (viz plán 4). V další fázi výstavby vznikla kamenná citadela na východním skalnatém konci hradního areálu. Tato část hradu mohla být od začátku oddělena od zbytku hradu ve skále vylámaným příkopem. Mohlo jít o sídlo velitele hradní posádky. Příkop citadely byl v průběhu 12. století postupně prohlubován. Nevern byl tedy hradem se dvěma jádry (dvojhradem), mottou na západě, citadelou na východě a předhradím mezi nimi. Někdy po polovině 12. století byl hrad poškozen obléháním. Zřícenou hradbu na jihozápadě nahradila palisáda. Západní brána byla při provizorní opravě nejprve zatarasena palisádou, později zdí a nakonec zasypána valem. Na vrcholu západního valu a na středním valu severní strany hradu byla postavena nová kamenná hradba (viz plán 5). Na jejím jižním konci byla postavena čtverhranná strážní věž. Ta chránila sem přeložený vstup do hradu. Nové zdi byly opět postaveny nejspíše Velšany za použití nekvalitního pojiva. V další vývojové fázi v pokročilém 12. století byl rozšířen západní příkop a zvýšen západní val. Jižní brána do hradu byla přestavěna. Proti zlým duchům byly do prahu brány zazděny břidlicové desky s různými symboly. Na zdech hradu visely břidlicové desky s klikyháky v podobě písma. Zlí duchové v té době viděli svaté písmo v klášterech, kterým se pak za každou cenu vyhýbali. Obyvatelé hradu tak mohli doufat, že na duchy zapůsobí stejným dojmem. Tyto kamenné desky byly nalezeny během archeologického výzkumu. Významný kronikář a arciděkan z Brecon Gerald Velšský (Giraldus Cambrensis, 1146-1223) tyto symboly určitě viděl při návštěvě hradu v březnu 1188. Sám na zlé duchy věřil a ve své kronice barvitě popsal jejich výtržnosti. Ostění oken a dveří na hradě v té době dostaly kamenné články. To naznačuje anglický vliv, pojivo bylo ale stále stejně nekvalitní. V západním čele citadely byla nad příkopem postavena nová čtverhranná věž se zaoblenými rohy (viz plán 6). Tato novostavba byla v roce 1195 sotva dokončená, když Hywel Sais hrad zapálil a pobořil. Zdivo pak bylo postupně rozebíráno na stavby v okolí. Archeologickým výzkumem obnažené zdi kruhové věže a citadely byly zakonzervovány..

Mocní majitelé těchto panství se zvláštními výsadami bojovali proti Velšanům a postupně zabírali jejich území. Wales byl tehdy rozdělen na několik navzájem válčících království. Když zrovna nebyli Normané schopni Velšany porazit, nechávali se jimi najímat do vzájemných vnitřních bojů a čekali na svou příležitost. Do roku 1283 měli postupně pod kontrolou celý Wales. V nově dobytých územích stavěli okupační hrady. Boje byly tvrdé, Velšany nebylo snadné porazit. Karta se mnohdy obracela jedním nebo druhým směrem. Velšané se naučili stavět vlastní hrady k obraně proti Angličanům (Normanům), mnohdy se zmocnili i anglických okupačních hradů. Nevern byl na začátku 12. století světským a církevním centrem okrsku Cemais, který spadal pod velšské království Deheubarth. Angličan Robert FitzMartin obsadil Cemais v roce 1108. V Nevernu založil invazní hrad a osadu s anglickými a vlámskými osadníky. Vlámové přicházeli do Walesu na pozvání anglického krále Jindřicha I. (1100-1135). Jejich zemi v té době sužovaly rozsáhlé povodně. V letech 1135-1154 probíhala v Anglii první občanská válka, období známé jako Anarchie. Velšané se chopili příležitosti a osvobodili rozsáhlá Angličany okupovaná území Walesu. Písemné zdroje o Nevernu mlčí po celé dlouhé období let 1136-1170. Je ale velmi pravděpodobné, že jej drželi Velšané. Velšan Rhys ap Gruffudd porazil v roce 1165 anglického krále Jindřicha II. (1154-1189). Na mírovém jednání uznal krále vládcem Pembrokeshiru, král mu výměnou předal celý Deheubarth. Cemais ale musel Rhys v letech 1171-1172 vrátit Vilému FitzMartin, synu zakladatele hradu Nevern. Rhys jej proto alespoň oženil se svou dcerou Angharad. V březnu 1188 na hradě přenocoval Baldwin, arcibiskup z Canterbury. Ve Walesu vedl náborovou kampaň pro třetí křížovou výpravu (1189-1192). Na cestě jej doprovázel významný kronikář Gerald Velšský (Giraldus Cambrensis). Baldwin byl na křížové výpravě zabit. Gerald namísto odchodu na křížovou výpravu dohlížel na stavbu katedrály svatého Davida v Saint Davids. Majitel hradu Vilém FitzMartin se na křížovou výpravu vypravil. Jeho tchán Rhys ap Gruffudd toho využil a Nevern obsadil. Přetahoval se pak o něj se svými syny Gruffudd, Maelgwyn a Hywel Sais. Synové jej na hradě v roce 1194 uvěznili. Hywel Sais hrad v roce 1195 lstí obsadil a otce vysvobodil. Hrad pak pobořil, aby nemohl dále sloužit Angličanům. Ti Nevern znovu obsadili v roce 1204, hrad už ale neobnovili. Vilém FitzMartin založil nedaleko odtud v roce 1197 nový hrad a přístavní město Newport. Vesnice Nevern v údolí pod hradem byla i nadále osídlená. Ve svahu hradního kopce se v 16. a 17. století těžila břidlice. V areálu hradu bylo od 18. století až do 2. světové války orné pole. Od roku 1980 je hrad majetkem obce. V letech 2008-2018 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum..