Novgorodský dětinec (kreml) v Rusku
© Pavel Vítek 06/2018
Kreml stojí na pahorku, který o 10 m převyšuje úroveň řeky Volchov. Má formu nepravidelného oválu, protaženého z jihu na sever. Hradby jsou dlouhé 1.487 m, ze severu na jih měří kreml 565 m, ze západu na východ 220 m. Celková plocha prostoru mezi hradbami činí 12,1 ha. Hradby jsou vybudovány z kamene a cihel. Síla stěn se pohybuje od 3,6 do 6,5 m, výška od 8 do 15 m. Charakteristickým rysem Novgorodského dětince byly chrámy nad bránou. Každá věž je uvnitř rozdělena na pět až šest pater, propojených dřevěným schodištěm, a měla východy na hradební ochoz. V současnosti je většina hradeb zrestaurovaných, to proběhlo mezi lety 1950 a 1960 a dostaly podobu z 15. století. Názvy všech věží jsou historické. Mezi nejstarší věže patří Spasská z roku 1297 a Pokrovská z roku 1305. V areálu dětince se nacházejí Chrám sv. Žofie z roku 1050, Chrám Andreje Stratilata z 15. století, Chrám Sergeje Radoněžského z roku 1463… číst dále
První písemná zmínka o Novgorodském dětinci pochází z roku 1044. Původně dřevěný kreml byl založen za vlády Vladimíra Jaroslaviče v letech 1034 až 1052. Roku 1045 kníže Vladimír začal v kremlu s výstavbou Chrámu svaté Žofie, hlavního chrámu Velikého Novgorodu. V 11. století měla pevnost pouze dvě brány, na severu a na jihu. V polovině 11. století byl kreml rozšířen o současnou severovýchodní a jižní část. Roku 1097 vyhořel a znovu byl obnoven až roku 1098. Tehdy byl kreml rozšířen na jih a dosáhnul současných rozměrů. Roku1157 se stal Novgorodský dětinec sídlem nového státního útvaru, Novgorodské republiky. V roce 1262 došlo k požáru, po kterém byly vystavěny zcela nové hradby. V roce 1333 započal novgorodský archiepiskop (arcibiskup) se stavbou kamenného kremlu. Přestavba kremlu byla završena až v 30. letech 15. století. Hlubokou přestavbou Kreml prošel roku 1478 za vlády moskevského velkoknížete Ivana… číst dále
|
Přihlášení |
