
Z hradu se zachoval čtverhranný donjon (obytná věž) ze sedmdesátých let 12. století. Ten je přístupný návštěvníkům v návštěvních hodinách. V jeho interiéru se nachází velký sál, kaple a soukromé královské pokoje. Uvnitř donjonu je také studna přístupná z druhého patra poblíž velkého sálu. Šachta studny tak prochází v síle zdi přízemím a prvním patrem až do patra druhého. Toto je běžný prvek anglických donjonů z té doby. Voda se ze studny přelévala vědry do nádrže, odtud ji pak olověné trubky rozváděly do různých částí donjonu (obytné věže). Z ochozu donjonu je nádherný výhled na město a na řeku Tyne. Na sever od donjonu stojí Černá brána (Black Gate) z poloviny 13. století. Jedná se o mohutný barbakán (opevněné předbraní) původní severní brány hradu. Po obou stranách jeho průjezdu stojí půlkruhové věže. Průjezd byl přístupný po padacím mostě. Další padací most se nacházel i mezi barbakánem a vlastní bránou, se kterou byl… číst dále
Hrad stál ve vyvýšené poloze nad severním břehem řeky Tyne. Původně stál na menší ostrožně, ta však není v dnešní zástavbě velkoměsta patrná. Od pol. 2. stol. do 5. stol. zde stála římská pevnost Pons Aelius, která byla součástí Hadriánovy zdi. Zeď nechal postavit římský císař Hadrián v 1. pol. 2. stol. na ochranu Římské říše proti nepřátelským Piktům na severu, v dnešním Skotsku. Zeď vedla napříč ostrovem ze západního pobřeží k pobřeží východnímu. Pevnost Pons Aelius na místě dnešního hradu navíc chránila most přes řeku. Pons znamená most a Aelius bylo rodové jméno císaře Hadriána, který jej nechal postavit. Po pádu Římské říše se v ruinách pevnosti usadili Sasové. Od 7. stol. zde pohřbívali své mrtvé. Zříceniny obvodové hradby pevnosti byly nejspíše využity jako obvodová zeď hřbitova. Od 10. stol. zde stál i kamenný kostelík, jehož základy byly nedávno odkryty a jsou k vidění severně od hradního donjonu (obytné a obranné věže).… číst dále