
Hrad zaujal polohu na ostrožně v meandru řeky Teifi. Strmé svahy jej chránily na jižní, východní a severní straně. Pouze na západní straně bylo třeba vyhloubit šíjové příkopy prvního předhradí a jádra hradu. Jde tedy o klasickou dvojdílnou ostrožní dispozici. Pohyb nepřítele pod ostrožnou znemožnilo veliké vnější předhradí, které zabralo oba boční svahy ostrožny na jižní a severní straně hradu. Plochý východní konec poloostrova součástí hradu nebyl. Vnější předhradí zde bylo pod opyšem ostrožny vymezeno příčným příkopem. Hrad byl koncentrický, jádro hradu bylo ze všech stran chráněno druhým vnějším předhradím. První předhradí v čele opevnění koncentrické nebylo, druhé předhradí je chránilo pouze zezadu a na boční severní straně. Zdivo se dochovalo jedině na západní vstupní straně jádra hradu, kde stojí zřícenina dvouvěžového branského domu (twin-towered gatehouse). Obdélný branský dům o stranách 16,8 x 11,5 m má v čele dvojici polygonálních… číst dále
Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Velšan Maredudd ap Rhys Gryg. Anglický král Jindřich III. (1216-1272) mu v polovině 13. století přidělil území východně od řeky Cych. Poprvé je hrad zmiňován roku 1257. V roce 1287 se Mareduddův syn Rhys ap Maredudd postavil proti anglickému králi Eduardovi I. (1272-1307). Angličané pod vedením Rogera Mortimera tehdy již kamenný hrad dobyli. Rhys jej ale dobyl zpět. V následujícím roce jej po 23 dnech obléhání dobyl královský sudí jižního Walesu Robert Tiptoft. Obléhací stroje ke hradu dotáhlo 60 volů. V době velšského povstání v letech 1294-1295 byl obléháním poškozený hrad pustý. David ap Moris a jeho syn David Fychan jej ale ve jménu anglického krále obsadili a do příjezdu anglického vojska jej proti povstalcům bránili. Za věrnou službu králi byli odměněni, David Fychan se stal soudním vykonavatelem v Emlynu. V roce 1300 byl hrad zařazen do seznamu hradů, které měly být na příkaz Eduarda I. opraveny.… číst dále