Výsledky hledání míst

Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

Kamenná pevnost na okraji 100 m vysokých útesů postavená pravděpodobně v době bronzové či železné. Tvoří ji čtyři zdi z nasucho poskládaných kamenů. Sloužila nejspíše jako obřadní a náboženské místo a až poté jako vojenská pevnost a opevněná osada.

Pevnost Dún Dúchathair na jižním pobřeží ostrova Inishmore, zvaná též Black Fort (Černá pevnost), dostala název podle barvy místního tmavého vápence. Jedná se o stavbu obdobnou několika dalším na ostrově, ale jen s jednou dochovanou půlkruhovou zdí.

Kruhová pevnost na nejvyšším místě ostrova Inishmore, která byla postavena asi mezi lety 550-800 n. l. na místě staršího opevnění. Tvoří ji dva prstence z nasucho poskládaných kamenů a uprostřed je kruhová stavba.

Kamenná tvrz Dún Eoghanachta se nachází v západní části ostrova Inishmore v Aranském souostroví. Doba jejího vzniku není známa, uvádí se doba železná nebo 5. století n. l. Koncem 19. století byla pevnost opravována.

Raně středověké hradiště Havlovice, zvané též Na Zámku, bylo osídleno podle nálezů v 10.-11. století a ve 13. století ho patrně nahradil malý hrádek. Lokalita je značně poškozena lomem.

Hradisko Havránok vybudovali v mladší době železné (označované též jako laténská), někdy v letech 300-100 před n. l., nositelé púchovské kultury, s nimiž je často přímo ztotožňován keltský kmen Kotínů. Dnes kulturní památka a archeoskanzen se zrekonstruovanými stavbami, svatyní a částí opevnění.

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Hradiště na výrazném vrchu (360 m n. m). Nálezy z doby únětické, mohylové, knovízské a haštalské, po delší pauze znovu osídleno Slovany (8. a 9. stol.), ve 13. stol. postaven středověký hrad. Z hradiště dochován val kolem nižší plošiny.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Významné moravské hradiště na vrcholu Hostýna, osídlené již ve starší době kamenné. Poprvé opevněno v době lužické. V době galské nejvýznamější moravské oppidum. Dochován výrazný obvodový val sídliště (cca 1750 m) a místa vstupních bran.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.