Výsledky hledání míst

V roce 1767 se Jan Iléšházy, majitel části brumovského hradu rozhodl tento opustit a pro svůj pobyt si nechal v podhradí vybudovat zámek. V roce 1835 Jiří Šimon Sin přistoupil k jeho klasicistické úpravě. Majitelé se pak často střídali, a to až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu.

Opevněný čtyřkřídlý renesanční zámek nechali v letech 1695-1697 vybudovat Berčéniové na místě starší stavby. Později byl barokně upraven. Posledním soukromým majitelem byl hrabě Otto Walterskirchen. V současnosti slouží jako školicí středisko státní správy.

Barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Majitelé byli páni z Vrbna. V pol. 16. st. byl renesančně upraven na zámek, přistavěno arkádové nádvoří, hodinová věž. V 18. st. byl upraven barokně.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Hrad, přestavěný na zámek na pravém břehu Váhu, naproti centru Žiliny. Vznikl z pozdně románské strážní věže. Přestavěn v pol. 15. a 16. stol. V pol. 18. století barokně upraveno především předhradí. 1849 vypálen. Na přelomu 19. a 20. stol. obnoven. Nyní zpřístupněn jako sídlo muzea.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Trojkřídlý barokní zámek postavil v 80. l. 17. st. Matěj Ondřej z Klaršejna. Stavbu exteriéru dokončil r. 1694. Interiér dokončili Martinicové a žili zde od poč. 18. st. K zámku patří anglický park. Od r. 1924 je zámek sociálním ústavem.

Hrad postaven v letech 1245-1265. Ve své době největší gotický palác na světě. Po r. 1540 ho obsadila turecká vojska. Hrad zcela zničen. R. 1715 postaven menší barokní palác. Později královské sídlo otevřeno r. 1912. Zničen r. 1944. Obnova po r. 1968. Od r. 1987 součást Světového dědictví UNESCO.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Gotická tvrz Doudlebských z Doudleb přestavěná v pol. 18. st. na čtyřkřídlý, jednopatrový barokní zámek s věžovitým rizalitem (upravený pozůstatek někdejší věže?) uprostřed jižního průčelí. Zadní trakt je dvoupatrový. Od r. 1954 domov seniorů.

Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.

Původní gotická tvrz z r. 1353, v l. 1545–55 přestavěna na renesanční zámek. V 18. st. interiéry přest. barokně. Nádvoří obklopeno arkádami s toskánskými sloupy. U zámku anglický park a vodní zahrada s kanály a jezírky. V zámku umístěn dětský domov.

Zámek nechal vybudovat v l. 1888-1889 Jan Pálffy podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna. Je postaven v eklekticistickém stylu a obklopuje jej anglický park. Posledním majitelem byl hrabě Pavel Pálffy. Od r. 1945 v majetku státu. Dnes slouží jako muzeum s expozicí dobového nábytku.

Nový zámek Budov postavil r. 1897 Franz Klieber poté, co mu jeho otec Johann Klieber (jako mladšímu synovi) koupil r.1830 starý zámek s velkostatkem. Patro budovy kolem r. 1900 secesně upraveno. R. 1945 byl zámek zestátněn, poté byl spravován JZD Věrušičky. V současnosti nevyužit chátrá.