Budínský hrad

Bývalé maďarské královské sídlo působí v hlavním městě jako symbol moci a je považováno za jednu z nejhezčích královských rezidencí na světě. V areálu se dosud nachází Maďarské historické muzeum, Maďarská národní galerie, Széchenyiho národní knihovna a jiné kulturní instituce. Na Hradním vrchu v bezprostřední blízkosti paláce se konají různé festivaly spojené s maďarskou kulturou. Velmi populární jsou např. ty pivní a vinné, ale také festivaly pálenky nebo čokolády. V roce 1987 se stal Budínský hrad součástí Světového dědictví UNESCO..

Za krále Zikmunda Lucemburského byl palác značně rozšířen. Ve své době to prý byl největší soubor gotických paláců na světě. Na hradě sídlil po roce 1490 jeho nástupce z české linie Jagellonců, král Vladislav II. Jagellonský a jeho nástupce Ludvík Jagellonský. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a smrti dvacetiletého krále Ludvíka se maďarské království stalo součástí Osmanské říše. Habsburkové přesídlili do Prešpurku, tj. dnešní Bratislavy. A hrad po roce 1540 definitivně osiřel. Budín obsadila turecká okupační vojska. Hrad byl používán jen jako kasárna, zbrojnice a stáje, velmi chátral a byl opuštěný. V roce 1686 byl hrad při válečných událostech zcela zničen. Až za vlády uherského krále Karla III., císaře Karla VI., po trvalém znovudobytí Uher, byly zdemolovány i zbylé ruiny někdejšího středověkého sídla. V roce 1715 byl postaven menší barokní palác na místě současného hradu. V roce 1748 byl zámek rozšířen. V roce 1849 však znovu vyhořel. Později byl v letech 1850-1856 palác znovu obnoven a přestavěn. V roce 1867 hrál královský palác důležitou roli při korunovaci Františka Josefa I. uherským králem. Vlastní přestavba Hradního vrchu začala v roce. Původní palác byl mnohonásobně zvětšen. Stavba byla završena vysokou kupolí, postavenou uprostřed pohledové fronty paláce. Slavnostně bylo obrovské královské sídlo otevřeno v roce 1912 a přiřadilo se k nejpřepychovějším a největším panovnickým rezidencím světa. Po roce 1918 byl palác používán k reprezentaci regentské vlády nového hortyovského Maďarska. Události druhé světové války se paláci po roce 1939 dlouho vyhýbaly, ale v roce 1944 si však válka našla i Budapešť a v důsledku toho došlo k bombardování a vypálení nejen hradu. Vniveč přišla veškerá nádhera, která návštěvníky oslňovala pouze po necelé půlstoletí. Po ukončení druhé světové války, se hrad velmi změnil. Bylo rozhodnuto, že se Budínský hrad stane po záchranné rekonstrukci sídlem Budapešťského historického muzea či Maďarské národní galerie. Palác byl obnoven ve značně zredukované formě. K obnově došlo roku 1968, kdy byl palác opět částečně otevřen veřejnosti. V roce 2006 se konečně rozhodlo o renovaci zámku..