hradiště, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Modrá
V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.
Zakladatelem stříleckého hřbitova byl Amand Antonín z Petřvaldu. Jeho plocha je téměř 2000m2, vyvyšuje se nad okolním terénem a obíhá ho hradba z pískovcových kvádrů.Je vyjímečným uměleckým dílem z období baroka a sochařského umění té doby. Autorem sochařské výzdoby byl moravský sochař Bohumír Frič.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.
Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.
věž - rozhledna, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Roštín
Rozhledna (587 m n. m.), postavená r. 2004 Sdružením pro podporu místních iniciativ Chřiby (arch. Svatopluk Sládeček), 23,9 m vysoká. První kamenná rozhledna postavená u nás od 30. let. Stojí na místě býv. dřevěné rozhledny zaniklé v 70. letech 20. stol.
hrad, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Zlínský kraj
Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.
zámek, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Buchlovice
Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.
Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.
Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.
zámek - tvrz přestavěná na zámek, zachovalý, přístupno příležitostně, Jihomoravský kraj, Bzenec
Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.
V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.
