Výsledky hledání míst

Zmínka o mimoňských sklepích je již z doby Bohuslava Balbína. Při hloubení sklepů bylo částečně využito i přírodních jeskyň. Od 18. stol. do r. 1919 sloužily jako pivovarské sklepy. Jeskyně jsou nepřístupné. Bývalé jeskyně a sklepy tvoří pěkné zákoutí téměř v centru města.

Asi 80 m dlouhý vápencový jeskynní tunel v soutěsce potoka Lapikoerreka v jižní části baskického pohoří Urkiola. Potok tunelem protéká. Za nízkého stavu vody je tunel korytem potoka volně průchozí. Profil tunelu má tvar oslího oblouku.

Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.

Vápencová jeskyně v soutěsce potoka Lapikoerreka v baskickém pohoří Urkiola. Délka průchozí části 170 m, celková délka 2 160 m. Tři vstupní otvory, veliký jeskynní dóm. Část jeskyně byla volně průchozí. Od jara 2021 je kvůli nákaze Q horečkou do odvolání uzavřena.

Jeskyni vytvořil talentovaný sochař-samouk Stanislav Rolínek (1902–1931) na objednávku kunštátského starosty Františka Buriana. V jeskyni vytesal postavy sv. Václava, spících rytířů a další. Dominantou byla jeho socha T. G. Masaryka (14 m) z r. 1928, která stávala poblíž, r. 1942 zničena nacisty.

Vápencová jeskyně v krasové oblasti Burren objevena jeskyňáři r. 1952. 7 m dlouhý stalaktit je považován za nejdelší v Evropě. Jeskyně je jinak téměř bez krápníkové výzdoby. Od r. 2006 je přístupná veřejnosti. U parkoviště před jeskyní je ponorný potok.

Krápníková jeskyně Driny byla objevena r. 1930 J. Baničem a I. Vajsábelem. Prozkoumávání jeskyně a objevování nových částí pokračovalo v l. 1932 - 1950 (J. Prudík, J. Banič, J. Kratochvíl, J. Majko, A. Droppa, L. Blaha). R. 1933 byl proražen dolní vchod a r. 1935 byla jeskyně otevřena pro veřejnost.

Vápencová jeskyně s 6 m vysokým stalagmitem zvaným Tržní kříž. Vstup v nejvyšší části jeskynního systému na dně propasti. R. 928 zde Vikingové z Dublinu kouřem nebo hladem zabili lidi, kteří se před nimi v jeskyni schovali. Tomu odpovídá nálezová situace archeologického výzkumu.

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Lidem je známa již od pravěku. Své jméno získala podle tvaru chodeb. Jeskyně je průchozí a vede jí turistická stezka.

Jeskynní systém, největší tohoto druhu v ČR, byl objeven r. 1934 při těžbě mramoru. V l. 1936-1949 byl prozkoumáván, r. 1950 byl zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1958 je součástí chráněného území. R. 1965 byl vyhlášen Národní přírodní památkou. V l. 2004-2005 proběhla v jeskyni rekonstrukce.

V útrobách vrchu Velký Špičák (516 m n. m.) se nachází jeskynní systém vytvořený vodou v krystalických vápencích. Přístupný od roku 1884, od roku 1970 přírodní památka. Prohlídková trasa je dlouhá 230 metrů, bezbariérový přístup.

Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.

Nepřístupná, uzamčená krasová jeskyně nad soutokem Loděnice (Kačáku) a Berounky s délkou chodeb cca 350 m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.