Vstup do jeskyně na dně propasti
© Pavel Semple 10/2011
Přibližně 10 km severně od města Kilkenny je ve stejnojmenném hrabství veřejně přístupná vápencová jeskyně Dunmore. Z města k ní vede silnice N78. Vstup je s průvodcem v návštěvní době. V letech 2019-2022 byla jeskyně uzavřená, nejprve kvůli padajícím skalám, později kvůli covidu. Znovuotevření je třeba ověřit na internetu.
Irsko má rozsáhlé krasové systémy, které jsou v krajině mnohdy velmi nenápadné. Na celém ostrově je šest veřejně přístupných jeskyň, kromě Dunmore jsou to jeskyně Mitchelstown v hrabství Tipperary, Doolin a Ailwee v hrabství Clare, Crag v hrabství Kerry a Marble Arch v hrabství Fermanagh. Dunmore jako jediná patří státní památkové péči OPW (Office of Public Works).
Zdejší prvohorní vápenec je z doby karbonu (doba visé, stáří 346,7 - 330,9 milionů let). 400 m dlouhá jeskyně vznikla vymýváním vápence v nitru návrší nad východním (levým) břehem řeky Dinin. Vstup je v nejvyšší části jeskynního systému na dně propasti se skalními stěnami. ...Propast se nachází v pastvinách, na jejím okraji stojí moderní návštěvní centrum. Na jejím dně je rozměrný skalní otvor, ke kterému vede dolů schodiště. To pokračuje dál strmě dolů po suťovém svahu do hlavního dómu. Návštěvní okruh pokračuje do Dómu tržního kříže v jižní části jeskynního systému. Krápníková výzdoba je poněkud strohá, strop a stěny jsou většinou holé. Je zde ale 6 m vysoký stalagmit zvaný Tržní kříž (Market Cross). Zde byly při archeologickém výzkumu nalezeny mince z období 879-930 (viz historie) a některé lidské kosterní pozůstatky. Další lidské pozůstatky byly nalezeny v Králičím doupěti (Rabbit Burrow) na opačné, severní straně jeskyně..
Jméno jeskyně je odvozeno z irského Dún Mór (velká pevnost). Jeskyně sloužila lidem jako úkryt v době válečných útoků. ...V 9. století ji zmiňují rukopisy Triads of Ireland jako jedno z nejtemnějších míst v Irsku. V roce 928 zde podle Letopisů čtyř mistrů Vikingové z Dublinu zabili tisíc lidí, kteří se před nimi v jeskyni schovali. Útoku velel vikingský vládce Dublinu Godfrey. Letopisy jsou ze 17. století, jejich obsah pochází ze starších kronik. Jeskyně je v nich uvedena pod jménem Dearc Fearna (jeskyně olší). První písemná zmínka o nálezu lidských pozůstatků je z roku 1709. V roce 1869 prozkoumal jeskyni doktor Artur Wynne Foot, reverend Jakub Graves a Petr Burtchaell. Ti objevili velké množství lidských kosterních pozůstatků, které posbírali a odnesli. Archeologický výzkum v roce 1973 odhalil další lidské pozůstatky, stříbrné mince, polovinu jantarového prstenu, železné předměty a skleněné korálky. Kosterní pozůstatky patřily minimálně 44 osobám. Šlo většinou o ženy a děti. Mince umožnily nález datovat do období 879-930. Čtyři nejmladší mince byly z Anglie, tři z nich byly vyraženy ve dvacátých letech 10. století v Yorku. Irové v té době mincemi neplatili. Především anglické mince proto nejspíše patřily Vikingům a celá nálezová situace skutečně poukazuje na možnost masakru. Přímou spojitost ale není možné vědecky potvrdit. Cílem útoku Vikingů mohla být keltská kruhová pevnost, která stála asi 400 m západně od vstupu do jeskyně. Tisíc obětí by ale pocházelo z celého širokého okolí jeskyně. Počet obětí může být kronikou přehnán. Příčina úmrtí není známa. Tradičně se spekuluje o tom, že Vikingové zapálili ve vstupu do jeskyně oheň a schované lidi udusili kouřem. Jednodušší by bylo lidi v jeskyni umučit hlady. V roce 1999 byl v jeskyni nalezen poklad, který obsahoval 43 stříbrných a bronzových předmětů z doby kolem roku 970. Od šedesátých let 20. století je jeskyně přístupná veřejnosti..
|
Přihlášení |
