Vstup do jeskyně na dně propasti
© Pavel Semple 10/2011
Zdejší prvohorní vápenec je z doby karbonu (doba visé, stáří 346,7 - 330,9 milionů let). 400 m dlouhá jeskyně vznikla vymýváním vápence v nitru návrší nad východním (levým) břehem řeky Dinin. Vstup je v nejvyšší části jeskynního systému na dně propasti se skalními stěnami. Propast se nachází v pastvinách, na jejím okraji stojí moderní návštěvní centrum. Na jejím dně je rozměrný skalní otvor, ke kterému vede dolů schodiště. To pokračuje dál strmě dolů po suťovém svahu do hlavního dómu. Návštěvní okruh pokračuje do Dómu tržního kříže v jižní části jeskynního systému. Krápníková výzdoba je poněkud strohá, strop a stěny jsou většinou holé. Je zde ale 6 m vysoký stalagmit zvaný Tržní kříž (Market Cross). Zde byly při archeologickém výzkumu nalezeny mince z období 879-930 (viz historie) a některé lidské kosterní pozůstatky. Další lidské pozůstatky byly nalezeny v Králičím doupěti (Rabbit Burrow) na opačné, severní straně jeskyně.
Jméno jeskyně je odvozeno z irského Dún Mór (velká pevnost). Jeskyně sloužila lidem jako úkryt v době válečných útoků. V 9. století ji zmiňují rukopisy Triads of Ireland jako jedno z nejtemnějších míst v Irsku. V roce 928 zde podle Letopisů čtyř mistrů Vikingové z Dublinu zabili tisíc lidí, kteří se před nimi v jeskyni schovali. Útoku velel vikingský vládce Dublinu Godfrey. Letopisy jsou ze 17. století, jejich obsah pochází ze starších kronik. Jeskyně je v nich uvedena pod jménem Dearc Fearna (jeskyně olší). První písemná zmínka o nálezu lidských pozůstatků je z roku 1709. V roce 1869 prozkoumal jeskyni doktor Artur Wynne Foot, reverend Jakub Graves a Petr Burtchaell. Ti objevili velké množství lidských kosterních pozůstatků, které posbírali a odnesli. Archeologický výzkum v roce 1973 odhalil další lidské pozůstatky, stříbrné mince, polovinu jantarového prstenu, železné předměty a skleněné korálky.… číst dále
|
Přihlášení |
