Výsledky hledání míst

Jeskyně na levém břehu Liběchovky, ve které sochař V. Levý vytesal v pol. 19. stol. sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence. Zpřístupněny byly v roce 1959 a dnes představují nejdelší známý jeskynní systém v Čechách. Hlavní modelace jeskynních prostor proběhla před 25-30 miliony lety a nejstarší dochovaná výzdoba je stará více než 1 milion let.

Jeskyně objevená náhodně r. 1964 při ražení krátké štoly. Jeskyně má charakter vysokého podzemního kaňonu, ve kterém po celé délce protéká podzemní potok. Je zde jeden z největších známých krápníků v Evropě. Na nejvzdálenějším místě od vchodu je hluboké a plošně rozlehlé jezero.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.

Jeskyně Pekárna je vzdálena asi 1,5 km od obce Ochoz u Brna, významná bohatou historií osídlení sahající až 50 000 let do prehistorické minulosti. Je nejvýznamějším magdalénským sídlištěm na uzemí Čech.

Veřejnosti nepřístupný jeskynní systém nedaleko Staré Rasovny objevený jeskyňáři v roce 1964, délka cca 1700 metrů, částečně zaledněný. Průzkum stále probíhá.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Punkevní jeskyně (CHKO Moravský kras) vyhloubila ve vápenci z obd. druhohor a třetihor řeka Punkva. Jeskynní prostory v letech 1909–1933 probádal prof. Karel Absolon a jeho pracovní skupina. R. 1909 byla zpřístupněna suchá část jeskyně, od r. 1933 vede prohlídková trasa i po vodě řeky Punkvy.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.