Výsledky hledání míst

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.

Po r. 1146 Řád rytířů sv. Jana v Mailbergu založil komendu. Hrad byl mnohokrát poničen, r. 1402 Janem Sokolem z Lamberka, poté husity, později v období třicetileté války a na konci 2. světové války. Během staletí přestavěn na renesančně barokní zámek. Dodnes s menšími přestávkami v majetku řádu.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.

Secesný kaštieľ zo začiatku 20. storočia, postavený na ruinách staršieho objektu, je dominantou mestskej časti Lučenca–Malej Vsi. Kaštieľ rodiny Okolicsányi dlhé roky chátral, no dnes pod správou súkromného majiteľa prechádza rekonštrukciou. Po jej dokončení bude slúžiť na hotelové a kultúrne účely.

Zámek nechal kolem r. 1624 vybudovat rod Pálffyů . V 17. a 18. stol. byl upraven. Radikální přestavba se datuje do počátku 19. stol., kdy získal současnou podobu. Později byl františkánským internátem, vojenským skladem a poté nemocnicí. Od r. 2007 je v majetku města a probíhá zde rekonstrukce.

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Původně renesanční kaštěl (zámek) vznikl za arcibiskupa Juraje Selepčéniho v letech 1677-1680 přestavbou staršího vodního hradu. V 19. stol. za Juraje Apponyiho klasicistně přestavěn do současné podoby. Apponyiovcům patřil až do r. 1923, kdy se stal sídlem zahradnické školy. Dnes v majetku obce.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.