
Kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) v Malackách je spolu s parkem kulturně-historickou památkou evidovanou v soupisu památek. Nachází se v okresním městě Malacky na západním Slovensku. Zámek je jednopatrový čtyřkřídlý objekt s vnitřním nádvořím, který je obklopen rozsáhlým parkem. Hned na první pohled objekt upoutá svými výraznými francouzskými komíny. Zrekonstruované prostory zámku jsou v sezóně otevřeny veřejnosti a konají se zde také různé kulturní akce. Kromě výstav se zde konají již tradiční akce Advent a Velká noc v kaštieli. V roce 2016 se zde koná také poprvé akce nazvaná Noc v kaštieli. V letních měsících se v zámecké zahradě konají různé koncerty a divadelní představení pro děti. Mimo to se pak stane dějištěm akce Poľovnícky deň v Malackách a každoročního hudebního festivalu FUN radia DOHODA.
Po celém čtvercovém obvodu se nachází jedno podzemní podlaží. V západní části jsou dvě podzemní podlaží. Na hlavním průčelí se nachází pětiosový rizalit, s dvěma bočními tříosovými rizality po stranách. Nad hlavním vchodem se nachází balkón s kovovým zábradlím. Zámek je zastřešen valbovou střechou, na níž se nacházejí výrazné francouzské komíny. V interiéru kaštěla je zachována štuková výzdoba. Původně do zámku vedly tři brány, z nichž se dochovala pouze hlavní brána z tepaného železa. U objektu se nachází kamenná jeskyně Panny Marie a pozůstatek bývalé fontány..
Jelikož kaštěli bývali v těchto dobách opevněné lze předpokládat že obranou funkci mělo i toto sídlo. V 17. století byly rozšířeny přízemní prostory, změněna fasáda a klenby v některých místnostech. V 18. století byla vybudována zámecká kaple a fasády získaly jednotný bílý nátěr. V té době byl také francouzský park obklopující zámek upraven na anglický. Radikální přestavba se datuje do počátku 19. století, kdy se mění původní podoba fasád i interiéru. Fasáda získala světle okrovou barvu a k jižnímu křídlu byly přistavěny litinové terasy. Podle dochovaných dobových dokumentů byl zámek s parkem obklopen kamennou zdí. Z původní fasády kaštěla se zachoval ohrazený balkón nad hlavním vchodem a vzácné výrazné francouzské komíny na střeše. Na nádvoří ve středu kaštěla byla vybudována studna a nad ní byl bronzový jelen jako symbol Pálffyů. V roce 1918 byla plastika jelena přestěhována do kaštěla v Marcheggu. Posledním zeměpánem byl Mikuláš Pálffy. Po vzniku samostatného Československého státu v roku 1918 obývali kaštěl důstojníci československé armády. V roce 1921 objekt zabral stát, ale již o čtyři roky později jej vrátil původnímu majiteli, Mikuláši XIII. Pálffymu. Ten jej odevzdal spolu s parkem řádu františkánů. Původní vybavení si ale ponechal. Od té doby objekt sloužil jako internát pro studenty místního gymnázia. V letech 1944-1945 na zámku sídlilo gestapo a věznilo zde účastníky Slovenského národního povstání. Po válce objekt sloužil jako kasárny a sklad útvaru pohraniční stráže a po roce 1957 zde byla zřízena nemocnice. Od roku 2007 patří kaštěl městu, které jej postupně opravuje a zpřístupňuje veřejnosti. V letech 2014-2015 proběhla rekonstrukce střechy, komínů a krovů severního a východního křídla. Dokončení oprav zbývajících křídel má probíhat v letech 2016-2017. Kromě oprav střechy a komínů je naplánována také rekonstrukce reprezentačních sálů, které budou sloužit jako reprezentační prostory města. V blízké budoucnosti má být opraveno i nádvoří a fasáda kaštěla..