Výsledky hledání míst

Pevnost již od starověku. R. 704 první kostel zasvěcený Panně Marii. Ve 13. stol. okolo kostela první opevnění. R. 1482 druhé opevnění. V letech 1253 až 1719 sídlo biskupů ve Würzburgu. R. 1573 přeměněna na renesanční zámek. Současný majitel je Bavorská správa státních paláců, zahrad a jezer.

První opevnění v ilyrských dobách. V 6. stol. opraveno císařem Justiniánem I. V letech 1391–1420 byl Kotor samostatnou republikou. Později pevnost dvakrát poškozena zemětřesením a dvakrát obléhána Turky. V roce 1805 obsazena napoleonskou armádou. V r. 1979 zapsána na seznam UNESCO.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1070 v maj. pánů z Besalu, od r. 1140 Ramona Berenguer z Barcelony. Za kříž. výprav proti katarům jejich význ. útočištěm, r. 1217 obsazen Simonem Montfortem, r. 1240 Jeanem z Beaumontu, poté král. majetkem. Význ. přestavěn 1240–51. Do r. 1659 důležitým král. hradem.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Postaven křižáky v místě staršího byzantského opevnění z 10. století v l. 1204–1222. V r. 1386 krátce obsazen Turky. Za II. sv. války poničen bombardováním. V r. 1995 arch. vykopávky odhalily starší helénistické zdivo a potvrzují tak dřívější domněnku, že zde stávalo starověké město.

Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Hrad z konce 11. stol. Do r. 1381 majetek rodu Umfraville, od té doby s přestávkami v rukou rodu Percy. V l. 1173 a 1174 neúspěšně obléhán skotským vojskem. Od konce 17. stol. pustý a pronajímán. Branská věž z pol. 12. stol., donjon z doby po r. 1174, panský dům ze zač. 19. stol. Od r. 1966 ve správě státní památkové péče.

Zřícenina hradu, prvně zmíněného r. 1021 v majetku hrabat z Besalú. Poté byl do r. 1255 v majetku pánů z Barcelony součástí aragonského království. Jako útočiště katarů byl r. 1255 dobyt křížáckým vojskem. Do r. 1659 byl důležitým hraničním hradem Francie, posunutím hranice pozbyl významu.

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.

Pozdně gotický a renesanční hrad z 15. a 16. stol. Stavbu zahájil Vilém ap Thomas po roce 1432. Dokončen za Viléma Somerseta po roce 1549. Dobyt parlamentním vojskem v roce 1646 a vzápětí zbořen. Zřícenina dnes ve státní památkové péči.

Na místě dřevěného hradiště pohanských Estů postavili v polovině 13. století Dánové hrad Wesenberg, doložený k r. 1252. Po r. 1346 křižácká komenda. R. 1558 dobyt vojsky Ivana Hrozného, r. 1581 Švédy, r. 1602 polsko-litevskými vojsky. Ta ho při ústupu r.1605 rozbořila. Dnes ve správě muzea Virumaa.

Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.