Quéribus
Pohled na hrad od severu z parkoviště.
© Pavel Semple, 06/2011
Hrad zaujímá vrchol strmé skály na táhlém vápencovém bradle. Je tak svou extrémní polohou oprávněně označován za orlí hnízdo. K jeho obraně stačila posádka o síle dvaceti dobře vyzbrojených mužů. Na samém vrcholu skály se rozkládá jádro hradu s nepravidelně polygonálním donjonem (obytnou věží) na severovýchodě. Donjon pravděpodobně pochází z 12. století, z doby katarů. Ve 13. století byl hrad rozsáhle zrekonstruován Francouzi. Celý interiér donjonu dnes zaujímá velký čtverhranný sál s křížovou žebrovou klenbou, podepíranou centrálním pilířem. Sál má rozměry přibližně 7x7 m. Jeho výška se zdá být větší, to je ale dáno tím, že návštěvník dnes stojí v úrovni přízemního prostoru, který byl původně pod dřevěnou podlahou velkého sálu. Sál osvětluje jediné veliké okno v jižní zdi. Na jižní straně k donjonu přiléhá čtverhranná schodišťová věž s točitým schodištěm. Ta spojuje nádvoří s velkým sálem donjonu a poskytuje přístup na jeho… číst dále
Hrad je jedním z tzv. katarských hradů tohoto kraje, mezi nejznámější katarské hrady patří Montsegur, Queribus, Peyrepertuse, Cucugnan a Puylaurens. Jedná se o skupinu hradů, spojených s dramatickým odbojem katarů, náboženské sekty, proti níž byla roku 1209 vyslána křížová výprava. Quéribus se stal spolu s ostatními hrady této skupiny symbolem jejich zoufalého a marného boje o přežití. Hrad je poprvé zmiňován roku 1021 pod jménem Cherbucio, což mohlo znamenat ‘obydlené místo na skále’. Byl postaven poblíž průsmyku Grau de Maury mezi údolími Maury a Verdouble, která tak obě, spolu s průsmykem, kontroloval. Hrad v té době patřil hrabatům z Besalú. Do poloviny 13. století sdílel Quéribus stejné osudy s nedalekým hradem Peyrepertuse. Jako majetek pánů z Barcelony hrad přináležel aragonskému království. Tento fakt ušetřil hrad prvního náporu útoků křížové výpravy v letech 1209–1213. Mnozí kataři utíkali přes hranice za… číst dále
|
Přihlášení |
