Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1070 v maj. pánů z Besalu, od r. 1140 Ramona Berenguer z Barcelony. Za kříž. výprav proti katarům jejich význ. útočištěm, r. 1217 obsazen Simonem Montfortem, r. 1240 Jeanem z Beaumontu, poté král. majetkem. Význ. přestavěn 1240–51. Do r. 1659 důležitým král. hradem.
Peyrepertuse
Pohled na starou citadelu a na dolnί hrad z citadely San Jordi.
Hrad má přibližně 300 m na délku a maximálně 70 m na šířku. Zaujímá vysoké vápencové bradlo se svislými stěnami na jižní straně. Nejvyšší místo hradu, citadela San Jordi, je v nadmořské výšce 796 m. Střední a dolní hrad se pak nacházejí o několik desítek metrů níž na východ. Nejstarší částí hradu je stará citadela v jeho východní části. Jedinou stavbou, která prokazatelně pamatuje katary, je jednolodní kostel Panny Marie z 12. století. Je téměř 20 m dlouhý a na východní straně je zakončen půlkruhovým chórem s románskými okny. Celý kostel byl zaklenutý valenou klenbou, ta se však zachovala pouze v chóru. Starý palác na skále nad kostelem také údajně pamatuje katary, byl však Francouzi hodně přestavěný. O tom svědčí jimi použitý druh zdění z kamenných kvádrů. Francouzi spojili původně volně stojící kostel s palácem dvěma hradbami, jednou na západní a druhou na východní straně, a tím vytvořili dnešní jádro hradu. První patro kostela nad původní klenbou a opěrné pilíře na jeho severní straně jsou také jejich prací, poněvadž toto zdivo je opět z kamenných kvádrů. Původní vstupní portál v západní zdi kostela byl zazděn, a jediný přístup do jádra hradu od té doby poskytují dvě dobře zachovalé brány pro pěší v západní a východní hradbě. Na sever a na východ od jádra hradu se rozkládá dolní hrad. Ten je na severní straně uzavřen přímou hradbou se dvěma půlkruhovými, dovnitř otevřenými baštami. Východní ostrý cíp pak uzavírá východní bašta s ostrým břitem. První brána do hradu v severní hradbě dolního hradu sloužila pouze pro pěší, a do hradu se tak jinak než pěšky dostat nedalo. Před branou jsou dosud patrné pozůstatky předbraní. Za bránou pak na příchozího čekal uzavřený dvorek se střílnami, kde mohl být snadno izolován a zneškodněn. Střední hrad je dnes víceméně volné prostranství, vymezené hradbou v severním svahu. Přibližně uprostřed volného… číst dále
Pavel Semple, 18.8. 2012
popis
Kataři či albigenští bylo první velké středověké heretické (kacířské) hnutí, které se rozšířilo na Západě. Název hnutí je odvozen z řeckého katharos – čistý a podle města Albi v dnešní jižní Francii, kde se toto hnutí velmi rozšířilo. Nejvíce přívrženců si našlo v prosperujících krajích Flander, v Porýní (kolem r. 1140), v Lombardii a Okcitánii. V poslední třetině 12. století se rozšířilo v hrabství Toulouse. Přívrženci se dělili na posluchače, věřící a vyvolené a platila pro ně velmi přísná pravidla asketického života ve snaze stát se "dokonalým" – tj. dosáhnout nejvyššího stupně v katarské hierarchii. Ve snaze o dokonalost nesměli přívrženci jíst cokoliv živočišného původu (tzn. vzešlého ze sexuálního spojení) s výjimkou ryb, museli se zcela vzdát sexuálního života a pravidelně se postit. Proti katarskému hnutí vydal třetí lateránský koncil r. 1179 usnesení a r. 1208 rozhodl papež Inocenc III.…
číst dále
http://cs.wikipedia.org, 23.8. 2012
historie
Rozsáhlé zříceniny hradu Peyrepertuse se tyčí na skalnatém vápencovém bradle 800 m n. m., vysoko nad krajinou pyrenejského podhůří francouzské provincie Roussillon. Hrad byl jedním z nejnepřístupnějších hradů v celé Francii. Patří do skupiny tzv. "Katarských hradů". Jedná se o hrady spojené s dramatickým odbojem katarů, náboženské sekty, proti níž byla roku 1209 vyslána křížová výprava. Peyrepertuse se stal, spolu s ostatními hrady této skupiny, symbolem jejich zoufalého a marného boje o přežití. I přesto, že kataři svůj boj prohráli, jejich památka dosud zahaluje celý kraj do temné roušky tajemna. Toto tajemno dnes podněcuje představivost lidí do takové míry, že se zde soustředí mnohé okultní skupiny, jako třeba hledači ztraceného Grálu a dalších pokladů, ufonisté a také pohané s praktikami zvířecích obětí v lesích. Jeden rychle pochopí, že zříceniny těchto hradů vysoko v horách dnes znamenají mnohem více, než jen romantické…
číst dále
Pavel Semple, 18.8. 2012
: zdroj (The Cathars, str.206, nakladatelstvί Fournié, Toulouse, 2008)