Výsledky hledání míst

ANOTACE: Sochařské dílo Michelangela Buonarrotiho z let 1501 – 1504. Socha umístěna u vchodu do florentské radnice, později přemístěna do místní Akademie. Na jejím místě vystavena replika. Socha zhotovena z kararského mramoru, váží přibližně 6 tun, s podstavcem měří 517 cm, bez podstavce 410 cm. Dokonale znázorněné proporce lidského těla.

Socha Ecce Homo pochází z 1. pol. 18. stol. Na římse na hladkém stupni je umístěna postava Krista. Oděna ve zvlněnou bederní roušku a plášť. Tvář obrácena k pravému rameni. Na hlavě má trnovou korunu. Socha je nadprůměrné kvality. Od r. 1964 památkově chráněná kulturní památka.

Pozdně barokní pískovcová socha s postavou Krista (Ecce Homo). Pořízena patrně Katharinou Lachmann, autorsky neurčena. Pochází z roku 1780. Lidová plastika, dokládající tvorbu na Žluticku. Památkově chráněna.

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Není přesně známo, kdy byla barokní socha zmučeného Krista "Ecce Hommo" vytvořena. R. 1894 byla obnovena, od r. 1958 je památkově chráněná. Zbičovaný Ježíš je oděn do bederní roušky, zahalený pláštěm, s trnovou korunou a spoutanýma rukama, jak je u uměleckých děl s motivem Ecce Homo obvyklé.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Pomník rakouského vojevůdce Ernsta Gideona, svobodného pána von Laudon, vytvořil r. 1789 Ondřej Schweigel. Generál byl jedním z nejvýznamnějších vojevůdců 18. stol., proslavil se v sedmileté válce v bitvách s Pruskem v l. 1758 - 1761 a ve věku 61 let zazářil ve válce proti Turecku v l. 1788 - 1789.

Socha postavena r. 1988. Hlavním autor Rudolf Chorý, spolupracoval Zdeněk Hynek. Socha měla být umístěna před vchod do hodolanského divadla. Tento více než čtyřmetrový sloup zhotoven z jugoslávského travertinu.

Stavba Bergparku a Herkulova památníku začala r. 1696 a trvala 150 let. Sochu Herkula vytvořil augsburský zlatník Johann Jacob Anthoni. Herkulův monument se tyčí 530 metrů nad Kasselem. Herkulův pomník má celkovou výšku 70,5 metru. 32,65 metru má oktagon, 29,60 metru pyramida a 8,25 metru pak samotná socha.

Socha Herkula, zvaného také Samson, byla zhotovena v letech 1730 až 40 v dílně Matyáše Brauna. Původně stávala v zahradě bývalého zdravotního střediska a dnes je její kopie umístěná v severovýchodním rohu Voigtova parku u děkanského kostela.

Socha chotěbořského rodáka z někdejšího Dolního mlýna v údolí Doubravy, spisovatele a redaktora Ignáta Herrmanna (1854-1935), stojí v parčíku na rohu Dukelské a Žižkovy ulice. Předlohu vytvořil jeho synovec, sochař Karel Opatrný (1881-1961), socha byla odhalena r. 1960.

Barokní socha Immaculata z roku 1727 od sochaře J. Dietricha u kostela Panny Marie Královny Andělů. Přemístěna sem z původního místa u Plavské silnice. Památkově chráněná.

Soubor dvou barokních soch na hranolových podstavcích s římsovitě profilovanými sokly a s chronogramem 1752. Mezi nimi železný pamětní kříž z roku 1875. V rámci obce působivý sochařský soubor v blízkosti ohradní zdi areálu nového zámku u cesty ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Památkově chráněný,

Betonová socha slavné kurtizány Imperie Cognati z r. 1993 na Bodamském jezeře. Dle francouzské povídky měla Imperia na kostnickém koncilu svádět kardinály a knížata. Ve svých dlaních proto drží dvě nahé figurky tehdejších představitelů církevní a světské moci, nad kterými měla naprostou moc.

Autorem sochy je Stanislav Lach. Socha odhalena poprvé v roce 1998. Umístěna v centru města na podstavci, který předtím sloužil soše J. V. Stalina. Mírně nadživotní socha. Od dokončení rekonstrukce železničního koridoru a nádraží v r. 2007 byla přemístěna k železniční stanici,