
San Gimignano je město v Itálii, v oblasti Toskánsko v provincii Siena. Leží 40 km severozápadně od Sieny, 50 km jižně od Florencie a 70 km východně od pobřeží Ligurského moře z města Cecina.
Jeho dochované středověké věže, které kdysi poukazovaly na moc a bohatství jejich majitelů, na dálku tvoří charakteristickou siluetu města. San Gimignano je známé jako „Toskánský Manhattan“ i jako „Manhattan středověku“. San Gimignano je proslulé svou téměř jednotnou zástavbou středověké architektury se svými patnácti věžemi. Tato stará část města na náhorní plošině je od roku 1990 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Věže nesou název podle rodin, které věž postavily. Nejvyšší z nich, Torre Grossa, se tyčí do výšky 54 metrů. Jde o Palazzo comunale, radnici, dvoupatrový dvoukřídlý palác, postavený v roce 1323 pro městskou radu. Palác má ze strážních důvodů nejvyšší věž ve městě. Postavit vyšší věž bylo zdejším obyvatelům zakázáno. Pozoruhodná je také travertinová studna. Na okrajích studny na malebném náměstí Piazza della Cistarna jsou patrné hluboké rýhy, které dokládají, že se ze studny po staletí na provazech vytahovala vědra s vodou..
Roku 1199 město vyhlásilo svou nezávislost na volterském biskupovi. Další boje ukončil roku 1348 mor a město se spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Šlechtické rodiny vystavěly kromě kostelů honosné paláce a hranolové obranné věže. Ve 14. století zde stálo 72 věží a za každou zbouranou byl vlastník povinen postavit věž novou. Rod Salvucciů prezentoval svou moc dokonce dvěma věžemi, připomínajícími Newyorská dvojčata. Dodnes se dochovalo 14 věží. V době gotiky a počátků renesance do konce 15. století vznikla většina uměleckých památek ve městě. Město nezachytilo nástup průmyslu, hospodářství stagnovalo a díky tomu si zachovalo urbanistické jádro v nezměněné gotické podobě. Zdejší městečko zůstalo střediskem zemědělství bez pozdějších přístaveb. Ve 20. století se stalo vyhledávaným turistickým cílem, jedním z nejvýznamnějších v Toskánsku..