Výsledky hledání míst

Jednolodní barokní stavba s průčelní věží postavena r.1677 F. E. z Oppersdrofu jako náhrada za starší kostel zmiňovaný v roce 1636. Na jižní fasádě kostela je atypicky umístěn znak Františka z Oppersdorfu a jeho ženy Anny Zuzany z r.1676.

Farní kostel sv. Stanislava v Bošovicích je renesančního původu s gotickými prvky starší stavby, později doplněn barokně a v 19. století v historizujícím slohu. Konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Kostel svatého Stanislava v Hynčině je barokní jednolodní plochostropá stavba bez architektonického detailu z roku 1722.

Z původního měrunického kostela, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s gotickou klenbou a okny. Poč. 19. stol. byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. Spolu s několika plastikami opraven poč. 21. stol.

Ves Úvaly, původně Garschönthal, byla připojena k Československu až r. 1920. Kostel sv. Stanislava Kostky byl vystavěn v klasicistním slohu r. 1883, kdy nahradil starší kapli z r. 1842. Nyní kostel filiální ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z let 1757-1758 na návrší ve městě je významnou historickou stavbou, jehož součástí je hrobka rodu Althanů. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Štěpána v Malešovicích je gotického původu z 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn a rozšířen v 19. stol. Rekonstruován r. 2012. Filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Kostel byl vystavěn ve 14. století, v letech 1669 a 1709 byl přestavěn do barokní podoby. V roce 1870 proběhla přestavba oken. V letech 1897-98 proběhla rozsáhlá přestavba a reronstrukce.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.

Raně gotický kostel zal. kolem r. 1260, unikátní krypta (dnes kaple sv. Kateřiny) s hvězdicovitou klenbou. Částečně jsou dochovány i další původní architektonické prvky. Na vnějších zdech soubor renesančních náhrobků.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.