skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Březno
Experimentální archeologický skanzen budovaný od r. 1981 jako součást výzkumného programu. Podle půdorysů odkrytých při archeologickém výzkumu byly postaveny různé typy staveb a zařízení z období 4. tis. př. n. l – 9. stol. n. l., za použití autentických materiálů, nástrojů a stavebních postupů.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Louny
Barokní budova bývalého špitálu na Žateckém předměstí je pozůstatkem sociálního zařízení města, fungujícího zde od roku 1437. Současný objekt z let 1692–98 dle projektu A. della Porty sloužil původnímu účelu do 19. století. Dnes hotel.
Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Most
Bihlova vila je obytný dům v alpském stylu s rohovým arkýřem na východě a centrální jídelnou v po r. 1880 pro ing. Gustava Bihla podle návrhu J. D. Febera. Po r. 1945 zkonfiskována, později byl využíván také jako dům mládeže. Dnes je měněn opět na obytný dům.
Původně gotický hrad. Roku 1421 dobyt husity. V 16. století hrad koupili Lobkowiczové a přestavěli jej na své letní sídlo. V letech 1675-1782 přestavěn na reprezentativní barokní zámek.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Bílina
Vodoléčebné lázně nad levým břehem Bíliny (Bělé) pod horou Bořeň vznikly v 16. století. Roku 1855 založen park. Současné budovy z let 1782–1900, většinou dle projektu arch. Sablicka. Po roce 1990 úpadek, dosud nepřekonaný.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Bílý Újezd
První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.
Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Ústecký kraj, Blažim
Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.