Výsledky hledání míst

Původně pozdně románský kostel sv. Jiljí byl l. 1609–1614 upraven renesančně, 1718–19 upraven barokně, po požáru roku 1794 rozšířen a v 19. stol. upraven klasicistně. Nedochoval se žádný původní mobliliář, zachovaná barokní freska nad kaplí P. Marie.

Klasicistní kostel byl postaven v letech 1788-1791 a slavnostně vysvěcen byl 9.12.1792. V interiéru jsou vyřezávané barokní lavice, plastická výzdoba od sochaře Ondřeje Schwiegela, oltářní obrazy od Johanna Nep. Höfflera. U kostela stojí fara, zmiňovaná již r. 1325.

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.

Barokní kostel byl vystavěn na místě staršího kostela (zmiň. r. 1339), který vyhořel r. 1751. V l. 1753–1755 vybudován nový kostel, po požáru r. 1834 opraven a přestavěn. Věž, jejíž základy pocházejí z původního kostela, byla r. 1888 zvýšena o zvonové patro a upravena novorománsky.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861-2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Kostel sv. Jiljí pochází buď z 2. pol. 14. stol. nebo z 15. stol. Do historického jádra kostela patří hranolovitá věž, obvodové zdivo lodi a křížově zaklenuté kněžiště. Po požáru v r. 1787 barokizován. Před kostelem stojí pískovcový kříž s reliéfem Krista a socha sv. Josefa s Jezulátkem.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.

Prvně je farní kostel sv. Jiljí ve Studnici zmiňován r. 1342. Po třicetileté válce farnost zanikla a byla obnovena až roku 1731. V té době byl postaven také nový kostel sv. Jiljí, snad v místě původního kostela, z něhož může pocházet i zvon umíráček z r. 1552 umístěný ve věži současné stavby.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.

Původní jádro kostela gotické z druhé pol. 13. stol. Výrazné románské prvky. V 15. stol. přistavěna věž. V 18. stol. barokní úpravy. Jednolodní stavba. Zvony z let 1483 a 1568. Generální rekonstrukce v letech 2012–2013. Okolo kostela hřbitov. Kostel památkově chráněn od r. 1970.

Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1913-1920 u hřbitova z r. 1790. Jde o stavbu v pseudorománském slohu.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.