Výsledky hledání míst

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Parní pila a úzkokolejka v Hamrech nad Sázavou v lese Roudni vznikla vzhledem k potřebě zpracování silného polomu a pracovala v letech 1931-1934. Dodnes se dochovaly v lese ukryté základy této stavby, o které nemají místní lidé většinou ani potuchy.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Těžký pěchotní srub MO-S 20 U orla z l. 1936–38. Součástí hlučínské obranné linie. Jediný z vystavěných objektů plánované dělostřelecké tvrze. Po válce silně zchátral.

Pěchotní srub MO-S 22 František postavila firma Ing. V. Nekvasil, Praha. Betonování proběhlo v době od 30. 9. do 6. 10. 1936.

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.