Výsledky hledání míst

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Vodní tvrz, založena Petrem I. z Rožmberka před rokem 1349. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1404. Během husitských bouří byla tvrz pravděpodobně zničena husity. Tvrziště bylo poškozeno v letech 1924–25 při výstavbě rybníka.

Hypotetická středověká tvrz či strážnice na ostrožně nad soutokem Chřibské Kamenice a Doubického potoka. Žádný průzkum zatím nedatoval stáří různorodé zástavby a úpravy ostrožny, historické prameny mlčí.

Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.

Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Středověké tvrziště u rybníka ve vsi Dolní Kněžeklady. Tvrz pocházela z 2. třetiny 14. století a zanikla v průběhu 15. století. Z tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, které jsou volně přístupné. Na místě tvrziště stojí nyní novobarokní kaple Panny Marie. Památkově chráněné.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.