Výsledky hledání míst

Hypotetická středověká tvrz či strážnice na ostrožně nad soutokem Chřibské Kamenice a Doubického potoka. Žádný průzkum zatím nedatoval stáří různorodé zástavby a úpravy ostrožny, historické prameny mlčí.

Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.

Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Středověké tvrziště u rybníka ve vsi Dolní Kněžeklady. Tvrz pocházela z 2. třetiny 14. století a zanikla v průběhu 15. století. Z tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, které jsou volně přístupné. Na místě tvrziště stojí nyní novobarokní kaple Panny Marie. Památkově chráněné.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Zbytky po tvrzi ze 13. stol. Zachováno tvrziště na ploše 24 m x 33 m s příkopem a valem po celém obvodu. Příkop dosahuje místy hloubky přes 3 m a šířky až 20 m.

Renesanční tvrz postavená r. 1584 Smilem Skuhrovským ze Skuhrova. Po r. 1601 využ. k hospodářským účelům. Poč. 19. stol. vyhořela, poté přest. klasicistně. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou, v JZ nároží stopy okrouhlé věžičky.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí