Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu založeného ve 14. stol. Vilémem, synem pána Děpolta ze Zbiroha. Od roku 1600 se uvádí již jako pustý. V r. 1658 na císařův příkaz byl hrad Sklála pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Tvrz ve Skaličce, dnes lázeňské obci Skalka na Prostějovsku, je zmiňována od r. 1569. Majitelem byl Kryštof Falkenhaim z Glošku. Poslední zmínka k r .1602. Zanikla v období třicetileté války.

Původně Herodkův větřák stával v Dřevohosticích. Okolo r. 1850 přechází sňatkem do majetku rodiny Červků a je přestěhován do Skaličky. Do roku 1960 byl v provozu, dnes rodinné muzeum.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.

Zaniklý lom v obci Skalice, který se nachází asi 1 km vzdušnou čarou od horního konce Skalice s kostelem sv. Martina.

Terénní relikty hradu z poč. 14. stol., zanikl během 15. století. Dochován vejčitý pahorek jádra s čelním příkopem a valem.