Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Hřbitov pocházející ze začátku 19. stol., dochováno kolem 55 náhrobků; nejstarší čitelný epitaf je z r. 1815 a poslední pohřeb tu proběhl v r. 1911. Z ohradní zdi a márnice zbyly jen ruiny.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Hřbitov téměř čtvercového půdorysu, obehnaný zbytky kamenné hřbitovní zdi. Dochovalo se zde 55 náhrobků z 18. až 20. století. Nejstarší čitelný je z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939. Náhrobky mají nápisy hebrejské, německé i české. Torzo obřadní síně stojí v severozápadním rohu hřbitova.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov založený zřejmě v r. 1660 sloužil jako spádový pro pohřbívání zemřelých z mnoha okolních obcí. Za nacistické okupace poškozen, později nadále chátral. Od r. 2003 postupně opravován a původní náhrobky restaurovány. Nyní zachováno kolem 140 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1742.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Unikátní technické dílo historického splavu s pčátky ve středověku na řece Zrzávce, který sváděl do náhonu vodu, jež v Novém Jičíně poháněla vodní kola mlýnů, pil, valch a pozdějších textilních továren. Zničen bleskovou povodní v roce 2009.