Turistické cíle v okolí obce Sendražice

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

Na dnešním Dolním předměstí je doložen dřevěný kostel kolem r. 1500. Ten byl na počátku 18. století stržen. Na jeho místě byl roku 1752 postaven současný zděný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Koncem 18. století byla přistavěna věž. Hlavní oltář je z 18. století a vytvořil jej J. Kramolín.

Renesanční kostel Proměnění Páně ve Velichovkách založil r. 1616 Hannibal z Valdštejna. Upravován v 18. a 19. stol. a r. 1930. Zařízení vesměs rokokové. Nyní filiální kostel ve farnosti Jaroměř s pravidelnými sobotními bohoslužbami.

Jednolodní, obdélníkový kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií a s hranolovou věží v západním průčelí. Původně gotická stavba přip. r. 1384. Opravena v 16. stol., loď s věží vystavěny kol. r. 1735. Roku 1870 obnovena věž a r. 1874 zřízen nový strop v lodi. Okolo hřbitov.

Barokní kostel sv. Anny vybudován v letech 1668-1703 jako součást rezidence jezuitů (nyní charitní Domov sv. Josefa). Obnoven po požáru z r. 1825. Vyměnitelný obraz nad hlavním oltářem z r. 1839. Na kůru unikátní barokní zvonkohra z r. 1732. Přístupná i kostelní věž.

Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.

Původně románský jednolodní kostel z 1. třetiny 13. stol. stojí uprostřed hřbitova v horní části obce. Několikrát přestavován, z původní románské stavby je viditelně zachovaný obloučkový vlys na hlavní lodi, lizény v nárožích a půlkruhový portál.

Farní (od 1664 biskupský) chrám sv. Ducha nahradil starší svatyni, zničenou požárem roku 1339. Vyhořel 1407, oprava do konce století. Koncem 17. století a znovu 1788–9 barokně upraven, regotisace 1864–76 (věže 1901). Po roce 1989 důkladná obnova.

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.