Turistické cíle v okolí obce Sendražice

Původně gotický kostel, prvně zmiň. r. 1365, kdy obec patřila německým rytířům z Hradce Králové. Koncem 18. stol. byl upraven do dnešní podoby. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Ondřeje od O. Maywalda. Kostel má tři zvony, nejstarší je z r. 1603. V kostele a okolí jsou zdobené náhrobky z 16.stol.

Novogotický kostel sv. Petra a Pavla v Zaloňově pochází z let 1898-1900 a nahradil barokní stavbu z 18. století. Je filiální v římskokatolické farnosti při děkanství Jaroměř a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Původně románský kostelík z r.1267. Ve 13.stol. přistaven presbytář, v r. 1720 loď a v r. 1850 věž. Na zdejším hřbitůvku jsou pochovány významné osobnosti z Bělohradu. Kolem návrší je křížová cesta.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.