Turistické cíle v okolí obce Sendražice

Prostá barokní kaple postavena místním farářem Böhmem r. 1720. Na začátku 70. let 20. století vykradena a dveře poničeny. V r. 1978 kaplička opravena místními nadšenci v čele s panem Vejrem ze sousedních Velichovek.

Empírová kaplička Panny Marie Hlohové z roku 1826, poděkování profesora J. L. Jandery za odvrácení epidemie cholery. Na místě kaple stála před r.1767 socha Panny Marie zvaná "U hlohu". Kaplička má čtvercový půdorys, ve štítu je obraz Božího oka. V interiéru je oltář se soškou Panny Marie.

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Zřícenina kaple z 2. pol. 17. století nákladem Františky Magdaleny Zárubové z Hustířan, Zevně mírně obdélná, osmiboký interiér vymezen pětibokými kapličkami v koutech, pod podlahou nevyužívaná krypta. Mnohokrát byla upravena, po 2. světové válce zpustla a díky nezájmu se stala pouhou zříceninou.

Za zrušený klášter minoritů byl v letech 1777–1784 vystavěn nový klášter v Kuklenách. U něj pak pozdně barokní kostel sv. Anny. Klášter je v současnosti ve správě Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice (sestry salesiánky) a slouží jako dívčí domov.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Modernistický kostel na Pražském Předměstí v Hradci Králové byl postaven v letech 1928–32 podle projektu Bohumila Slámy. Vytváří západní čelo jedné z hlavních tříd prvorepublikové části města.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

V jádru gotický kostel byl postaven patrně v 1. pol. 14. stol. (zmiňuje se r. 1348) na místě dřevěného kostelíka. V 1. pol. 18. stol. barokně přestavěn. U kostela je gotická dřevěná zvonice (16. stol.), ve hřbitovní zdi barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (1740) z dílny bratří Pacáků.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.