Turistické cíle v okolí obce Všeruby

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Tribunový románský kostel ve Všerubech, obci stojící u silnice z Plzně na Karlovy Vary, leží na severozápadním okraji vsi a nelze jej přehlédnout. Byl postaven ke konci 12. století a stojí na předhradí mladšího hradu.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.