hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dolní Bělá
Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hromnice
Zámecký statek založen v r. 1703 řádem cisterciáků. Nejznámějším vlastníkem byl kancléř Václav Kliment Metternich. Současný vlastník objekt koupil ve zcela zchátralém stavu. Po 3 letech náročné rekonstrukce se však podařilo tuto stavbu zrenovovat
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Líšťany
Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357–1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj
Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Česká Bříza
V lesíku u České Břízy se dochoval příkop po zaniklém dřevěném hradu. Písemnými prameny není hrádek přímo doložen. Jednalo se o malý šlechtický, dřevěný hrádek. Archeologické nálezy datují život na hradě do 2.poloviny 13.století.
Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.
Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Nečtiny
Někdejší hrobní kaple Kokořovců, postavená v letech 1655–57 v silně tradicionalistickém goticko-renesančním stylu. Koncem 18. stol. vedle postaven špitál. Od roku 1970 síň zemědělských tradic okresu Plzeň sever, po r. 1990 studio pohybového divadla.
Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho je součástí Meditační zahrady (Památníku obětem zla) v plzeňských Doudlevcích. Pochází r. 1995 a je využívána k církevním i kulturním účelům.
Původně barokní domácí kaple u předměstské vily plzeňského primátora P. P. Helfera (1745–6), rozšířená 1806 o podélnou část směrem k Radbuze. Rekonstrukce 1893, 1935–6 a počátkem 21. století.
hrobka rodu Mensdorff-Pouilly 
