Turistické cíle v okolí obce Vitějovice

Původní brložský kostel vznikl poč. 14. stol. nákladem Petra I. z Rožmberka. V letech 1697–1704 ho nahradila současná stavba, využívající původních konstrukcí, v celkovém vyznění spíše gotická, než barokní. Obklopuje ji hřbitov, západně pod ní fara.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.