Turistické cíle v okolí obce Vitějovice

Kaple se zvonicí postavená v lidovém selskobarokním slohu a stojící v prostoru návsi. Zachována výzdoba fasád s typickým členěním a zdobnými prvky. Památkově chráněná.

Kaple sv. Václava na vrchu Hůrce na okraji Malenic. Postavena r. 1929 a r. 1932 vysvěcena na náklady archiváře Františka Teplého. Pseudorománská kaple ve tvaru rotundy na kamenném soklu, s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem a zastřešená kuželovou střechou s kruhovou zvoničkou uprostřed.

Součást areálu poutního kostela sv. Vojtěcha ve Lštění, který pohledově doplňuje. Založena nad pramenem léčivé vody zvaným Dobrá voda kolem poloviny 18. století. Zděná omítaná kaple na osmihranném půdorysu, s pravoúhlým vstupem na severu a krytá osmihrannou jehlancovou střechou s makovicí a křížem.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Kašna stojí na exponovaném místě lhenického náměstí. Byla vybudována na počátku 19. století (uváděn letopočet 1800). Kamenná kašna čtvercového půdorysu na jednostupňové podestě; na středním pilíři je umístěna socha našeho nejvýznamnějšího panovníka - císaře Karla IV. Není kulturní památkou.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.

Původně gotický kostel (připomínán 1360) důkladně přestavěn barokně v letech 1754–58 (J. J. Fortini), poté vybaven jednotným rokokovým vnitřním zařízením. Dominanta obce i širokého okolí, obklopena funkčním hřbitovem, u jehož brány socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Nedávno opraven.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.