Turistické cíle v okolí obce Vitějovice

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

27 m vysoká okrouhlá kamenná rozhledna postavena r. 1883 byla pojmenována Rudolfova věž. Od r. 1935 v péči KČT. Po 2. sv. válce chátrá, opravena a zpřístupněna po r. 1994.

Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Dům na jihozápadním nároží náměstí při ústí do Krumlovské ulice pochází pravděpodobně ze 17. stol., fasáda ze začátku 19. stol. Patrový objekt obdélného půdorysu s barokizující fasádou, volutovým štítem a sedlovou střechou. Průčelí členěno pilastry, okna mají štukové šambrány s nadokenními římsami.