Turistické cíle v okolí obce Vitějovice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Lidová výklenková kaple v barokizujícím slohu na okraji vsi. Obdélná zděná stavba se segmentově zaklenutým výklenkem, uzavřeným ozdobnou mříží. Završená trojdílným atikovým štítem a vrcholovým křížkem. Postavena v 2. polovině 19. století. Památkově chráněná.

Barokní zděná výklenková kaple ve svahu při silnici na mírně obdélném půdorysu. V průčelí plochý hluboký segmentově zaklenutý výklenek. Ve středu obloučkového štítu štukový ornament s vepsaným letopočtem 1843. Krytá je pultovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Výklenková kaple na severním okraji vesnice u silnice a ohradní zdi domu čp. 40. Doba stavby a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném, směrem nahoru zužujícím se půdoryse, s polokruhovou nikou a trojúhelným štítem s křížem v průčelí. Střecha krytá taškami esovkami, římsa bobrovkami.

Zděná stavba na mírném obdélném půdorysu s převýšeným dynamicky tvarovaným štítem a sedlovou taškovou střechou. V průčelí poměrně velký valeně zaklenutý vstup, uzavřený ozdobnou kovanou mříží. Ve středu štítu v obdélném poli letopočet 1913 (oprava kaple), stavba kaple v r. 1852. Památkově chráněná.

Výklenková kaple Panny Marie v selskobarokním slohu stojí u silnice na okraji vsi směrem na Lhenice. Datována do 19. století. Čtvercového půdorysu s mohutným výklenkem v průčelí, ukončená převýšeným štítem ve tvaru listu, doplněným nárožními sloupky; z vrcholu štítu vyrůstá kovaný dvouramenný kříž.